Teplice - Výživa a zdraví 2002 - celostátní vědecká konference s mezinárodní účastí v lázeňském domě Beethoven v Teplicích dnes končí. O konferenci a názorech na souvislost výživy a zdraví jsme hovořili s ředitelkou odboru hygieny, epidemiologie a mikrobiologie Ministerstva zdravotnictví ČR RNDr. Karlou Říhovou, která se konference zúčastnila v zastoupení hlavního hygienika ČR a prof. Stanislavem Hrubým Dr.Sc., který je profesorem hygieny výživy pražského Institutu pro vzdělávání zdravotnických pracovníků.
Jaký význam přikládáte takovéto konferenci?
RNDr. Říhová:
„Souvislost zdraví a kvality zdraví, stravování a výživy je zásadní. Myslím si, že takováto konference dovolí odborníkům, aby si ujednotili a ujasnili své pohledy na tento problém a aby si řekli jaké další cíle chceme v té oblasti dosáhnout. Je to věc skutečně potřebná, bez setkání na konferencích bychom si cíle těžko ujasňovali.“
Jak se díváte na současnou televizní reklamu v souvislosti s tím, že tu hovoříme o výživě?
Prof. Hrubý:
„Televizní reklama do značné míry ovlivňuje mínění lidí. Jsou tam někdy hrozné věci. Například reklama na polyvitamíny a minerály od A až do Ž. Proč? Máme jistě některých vitamínů a minerálních látek nedostatek, kde je dobré a potřebné je doplnit i doplňkovou výživou, ale rozhodně ne od A až do Ž. Proč máme do sebe zbytečně cpát nějaké doplňkové látky, které nejsou potřebné?“
Myslíte, že i v tom spočívá jeden z významů této konference?
„Ano. Funkce a význam ochranných faktorů ve výživě je nesmírně důležitý. Už se přece jenom hovoří, i když někdy zcestně, o rizikových faktorech. Nadbytečná energie, přejídáme se, že máme moc tuků ve výživě a to dost souvisí, tuky mají největší energetickou hodnotu a že pijeme moc alkoholu atd. Na druhé straně se ukazuje, že ochranné faktory ve výživě, ať již jde o některé vitamíny, i méně známé, ale i o ty znémé, chybí. Vitamín C je známý dlouho, víme jaký je jeho význam a přesto v průměru, jak se ukázalo právě na této konferenci, má naše populace přívod tohoto vitamínu o třicet procent menší než jsou doporučené výživové dávky. A jsou další méně známé, které chybí. Totéž platí o minerálních látkách. Některých máme nadbytek, to je ten rizikový faktor. Víme například, že moc solíme. Na druhé straně máme málo selenu, jódu, jehož příčinou je zvětšení štítné žlázy. To jsou věci, které se tady ujasňují. Říkáme si směry, kde napřít výživářské síly. Výživa značně ovlivňuje zdraví populace. Pozitivně i negativně. Nyní jsme právě ve stádiu, kdy si říkáme o těch ochranných faktorech, které jsou ve výživě nesmírně důležité.“
Jak se na reklamu dívá ministerstvo zdravotnictví?
RNDr. Říhová:
„Problém je v tom, že je třeba o tom co my, odborná veřejnost víme, komunikovat. Že třeba vy dáte slovo odborníkovi a ten zájem bude skutečně ochrana zdraví a nebude tam zájem ekonomický. Mělo by to být stejné, samozřejmě. Snažíme se hlídat náš trh, aby to, co na trhu je, nepoškozovalo zdraví, ale samozřejmě, ten kdo prodává má především zájem prodávat a v druhém sledu bude říkat - ano je to zdravé. Vysvětlit populaci co je to zdravý životní styl, bychom se měli namáhat všichni. Jakým způsobem se stravovat, jak si udělat radost z jídla a přitom si neškodit. Tady na konferenci konstatujeme, že opravdu, z toho jaká je spotřeba potravin a jakého druhu, vyplývá, že ještě není jasno v populaci. Měli bychom mít více možností v tomto směru ovlivňovat veřejné mínění. To je problém ekonomický i pro nás.“
Chcete k tomu pane profesore něco dodat?
„Význam masmédií je velice důležitý. Zejména ve výživě je dost černá díra. Výživě rozumí dnes každý. Dnes těch směrů typu makrobiotiků a veganů atd. a vždycky je to ten nejzdravější, je hodně. Nejhorší je, že v masmediích a dost často i pseudoodborníci mají větší váhu, než skutečný odborník.“
Ministerstvo zdravotnictví ale má určité programy?
„Máme národní program zdraví, existují projekty podpory zdraví. Řada osvícených škol i obecních úřadů se do toho pustila. Existuje třeba projekt dobrou chuť a makej, což je název dětem bližší a je to věnováno jak návykům zdravé výživy tak návykům pohybovým. Musí to být zábavnou formou a dá to práci a chce to fandy v té populaci přímo. To znamená v těch obcích, ve školách a je to zaměřeno jak na děti, tak na kuchařky, aby se naučily nové technologie nové zpracování, moderní zpracování zdravé výživy. Samozřejmě i na učitele a také na maminky. Protože kvalitu zdraví a návyky vlastně ovlivňují matky, rodiny. Kdyby se k tomu maminky přiblížily, naučily se to, tak si myslím, že by i vliv reklamy byl trošičku omezený. Řekla bych, že maminka má přece jenom pro dítě větší váhu než televize.“
Existuje nějaký příklad, jak se dá upravením životního stylu a výživou zlepšit zdravotní stav populace?
Prof. Hrubý:
„Dokonce klasický. Je jím Finsko. V roce 1975 bylo daleko na chvostu v nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní nemoci. Pod vedením světové zdravotnické organizace vypracovali intervenční program. Zapojili se všichni - politici, obchodní organizace, media. Udělala se obrovská kampaň. Během patnácti let se snížila nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci o pětasedmdesát procent.“
Co by podle vás bylo ideální u nás?
RNDr. Říhová:
„Ideální by bylo, kdyby se zdravotní životní styl stal módou. V ten moment, když to bude in, když to bude ono a bude se to líbit všem, tak si myslím, že problém výživy a zdraví bude poloviční.
ANTONÍN TATÍČEK, Deník Směr, 19.9.2002