Současnou ekonomickou situaci českého zdravotnictví shrnul ve svém příspěvku výkonný ředitel a jednatel ViaPharma Michal Krejsta. „Dle dat ministerstva zdravotnictví dosahují v roce 2014 predikované příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 234,9 miliardy korun a nárůst oproti předešlému roku je modelován na základě zvýšení výběru pojistného (6,1 miliardy) a zvýšení pojistného za státní pojištěnce (4,7 miliardy). Letošní příjmy systému tedy budou pravděpodobně činit o 5 procent více oproti roku 2013 a o 6 procent více oproti roku 2012,“ uvedl Michal Krejsta, který je zároveň předsedou asociace velkodistributorů léčiv AVEL.
Situaci českého zdravotnictví podle jeho slov výrazně ovlivňuje také ekonomika Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), protože pokud tento klíčový plátce nebude zdravý, nedojde k posunu nezbytných prostředků směrem k poskytovatelům péče. Hlavním kritériem je, aby reálné disponibilní zdroje pro zdravotní péči byly minimálně na úrovni, lépe nad úrovní jejich nákladů. Proto je pozitivní, že za 1. čtvrtletí VZP vykazuje alespoň vyrovnanou bilanci.
Dojde na srovnání sazeb?
S dluhy zápolí také segment nemocnic, v jehož neprospěch byl od 1. 1. 2014 zrušen i 100korunový regulační poplatek za den hospitalizace (v roce v 2013 bylo za pobyt v nemocnici vybráno 2,1 mld. Kč). Michal Krejsta připomněl rovněž další proměnnou v systému, kterou jsou různé výše úhrady srovnatelných služeb v jednotlivých nemocnicích. „Svoji roli hraje nerovnost v individuálních základních sazbách nemocnic, kdy VZP v průměru platí za pacienta 34 400 Kč a ostatní zdravotní pojišťovny 26 200 Kč, a hlavně nemožnost tyto sazby sjednotit okamžitě v jednom roce,“ upozornil.
DRG a snížená segmentace
Dalším krokem vedoucím k vyrovnanému systému by dle Michala Krejsty mělo být sjednocení základní sazby pro jednotlivé zdravotní pojišťovny v každé nemocnici. Jednotná technická základní sazba byla nově nastavena na výši 22 000 Kč. Pro nemocnice hraje významnou roli také udržení principu platby za produkci a mechanismu DRG. Velmi pozitivním krokem je zároveň snížení úhradové segmentace (tedy zrušení DRG beta a gama) a udržení pouze kardioverterů a kardiostimulátorů v rámci individuálních kontraktů.
Zdravotnickým zařízením by mělo prospět i sjednocení úhrady ambulantní péče v nemocnicích a mimo ně, dále zohlednění koeficientů přechodu pojištěnců oproti referenčnímu období a v neposlední řadě ohled na specifika a komplexnost koeficientů specializace pro DRG. Farmaceutické společnosti reflektují také fakt plynoucí z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), že průměrné výdaje všech nemocnic na léčiva a zdravotnické prostředky se v minulých letech (2009–2011) pohybovaly mezi 26 a 27 % celkových výdajů. V nemocnicích přímo řízených MZ tvořily léky a zdravotnické prostředky 32– –33 % celkových průměrných výdajů těchto zdravotnických zařízení.
Financování a řešení problémů nemocnic
Jednou z cest řešení problematického financování nemocnic měla být úhradová vyhláška pro rok 2014. Jejím vytýčeným úkolem je – kromě kompenzace výpadku regulačního poplatku za den hospitalizace a zohlednění nálezu ústavního soudu o transparentnosti a předvídatelnosti – také reflexe tíživé finanční situace nemocnic a umožnění přiměřeného růstu ostatních segmentů proti roku 2013.
Postavení centrových léků v úhradové vyhlášce shrnul na konferenci corporate affairs director společnosti GlaxoSmithKline Robert Sýkora. „Maximální úhrada centrových léků je stanovena nad celou skupinou diagnóz, není porovnání s celostátním průměrem a metabolické choroby jsou bez limitace počtu pojištěnců. Vyhláška stanoví maximální úhradu na jednoho unikátního pojištěnce ve výši 100 procent 12násobku průměrné měsíční úhrady vypočtené z těch měsíců roku 2013, během nichž byla léčba poskytnuta,“ vysvětlil Robert Sýkora.
Dále pak doplnil, že u chronických chorob, kam je zařazena revmatoidní artritida, Bechtěrevova choroba, psoriatrická artritida, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, těžká psoriáza, roztroušená skleróza, plicní arteriální hypertenze, astma, Parkinsonova choroba a juvenilní artritida, se stanoví maximální úhrada ve výši 98 % 12násobku průměrné měsíční úhrady vypočtené z těch měsíců roku 2013, během nichž byla léčba poskytována, a vynásobené 108 % počtu unikátních pojištěnců léčených v roce 2013. Stejný výpočet je stanoven i pro nechronická onemocnění (zejména onkologická a hematoonkologická), pouze s tím rozdílem, že je násobeno 102 % počtu unikátních pojištěnců z loňského roku.
Úspory SÚKL
Další možnosti jak zefektivnit systém zdravotnictví hledá také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten v minulosti (ke konci roku 2011) ukončil rozsáhlou revizi, při níž přehodnocoval maximální ceny výrobců u 3937 kódů SÚKL, kde odhadl roční úspory ve výši 2,8 mld. Kč. U dalších 9729 kódů ústav revidoval také úhrady ze zdravotního pojištění, zde se roční úspora vyšplhala na 8,78 mld. Kč. Do konce roku 2014 má zrevidovat úhrady zdravotního pojištění za roky 2012–2014. Zahájil proto kontrolu u 4824 kódů a u necelých 500 správních řízení, která kvůli této kontrole probíhají, očekává úsporu ve výši 0,85 mld. Kč.
V loňském roce se SÚKL přiklonil také ke zkráceným revizím. „Za rok bylo dosaženo vyšší celkové úspory – celkem 2,8 miliardy korun – než ve vysokém počtu hloubkových revizí prováděných ve tříletém intervalu,“ upřesnila vedoucí sekce cenové a úhradové regulace Státního ústavu pro kontrolu léčiv Helena Skácelová. Ta na konferenci okomentovala také postavení biosimilars na českém trhu. Jejich podíl tvoří dle analýzy SÚKL u „generifikovaných“ biologických přípravků 69 % objemu na celkovém trhu biologických léčiv. Z pohledu stanovení výše cen a úhrad jsou obdobou generik. Cenu a úhradu v rámci řízení získávají většinou do 30 dnů. Spadají do systému referenčních skupin, jde tedy o přípravky v zásadě terapeuticky zaměnitelné, s obdobnou účinností, bezpečností a postavením v klinické praxi, přičemž zaměnitelnost lze zjistit na základě dostupných informací čerpajících z klinické studie. Mají stejnou cenu, výši úhrady i podmínky úhrady jako již hrazené léčivé přípravky, s výjimkou prvního biosimilar v referenční skupině, které má ze zákona cenu a úhradu sníženou o 15 % oproti originálu.
Zrychlení díky notifikaci a claw-back SÚKL představil i další možné ekonomické nástroje, např. tzv. claw-back, tedy kompenzaci předem dohodnuté částky zdravotní pojišťovně, a to na základě dohody držitele a zdravotní pojišťovny, která neovlivňuje oficiálně stanovenou cenu ani úhradu. U podobných přípravků pak může místo správního řízení probíhat tzv. notifikace, která minimalizuje administrativní kroky a urychluje reálný vstup léku na trh. Cena a úhrada se v tomto případě stanovují podle nejbližšího zaměnitelného léku. „Kromě zvýšení dostupnosti levnějších léků pro pacienty se tak zrychlí vstup nových léčiv na trh,“ dodala zástupkyně SÚKL.
Ústav navíc vidí podpůrné kroky ve zvýšení atraktivity v rámci úhradové soutěže, ohlašovací povinnosti kvůli regulaci reexportu a zvýšení automatizace v rámci zkrácených revizí. Zde by se SÚKL rád inspiroval například norským modelem, kde snížení úhrady probíhá v závislosti na obratu skupiny či léčivé látky. Pro implementaci navržených opatření je ovšem nutná změna legislativy.
Graf Predikované příjmy systému veřejného zdravotního pojištění posledních 3 let. Zdroj: MZ ČR
Michal Krejsta.