OTÁZKA: V Izraeli jste se nadále věnoval výzkumu konopí?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Profesor Mechoulam pozval na Hebrejskou univerzitu Williama Devanea, amerického molekulárního farmakologa, který objevil kannabinoidní receptory v mozku, a mne, abychom se pokusili izolovat z mozku látku, která se na tyto receptory váže. Každý měl v tomto výzkumu své místo. Já jako analytický chemik jsem měl na starost izolaci – byla to náročná práce (protože látka se v mozku vyskytuje jen v pikomolových koncentracích), ale nakonec jsme v březnu roku 1992 uspěli a získali anandamid. Měli jsme z toho velkou radost a naše výsledky publikovali v časopisu Science. V lednu následujícího roku jsem o tom přednášel na psychofarmakologické konferenci v Lázních Jeseník a později jsme navázali spolupráci s profesorkou Alexandrou Šulcovou z brněnské lékařské fakulty.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Čím byl objev anandamidu významný?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Již v roce 1964 Yehiel Gaoni a Raphael Mechoulam izolovali z konopí tetrahydrokannabinol (THC) a v témž roce profesor Šantavý určil absolutní konfiguraci této látky. Vědci si lámali hlavu nad tím, jakým způsobem se THC váže v mozku, a vyslovili předpoklad, že tam možná bude specifický centrální receptor. To se potvrdilo již zmíněným objevem doktora Devanea. Zároveň jeho objev vyvolal další otázku: Receptor přece není v mozku proto, aby se na něj vázala látka z konopí. Jakmile jsme měli receptor a endogenní ligand, snáze jsme mohli pochopit účinek kannabinoidů. V současnosti již existuje mezinárodní společnost pro studium kannabinoidních látek a danou problematikou se zabývají tisíce studií. Na kongresech se dnes v této souvislosti diskutuje především o endokannabinoidech. Ty umožnily pochopit mechanismus léčebného účinku konopí.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Znamená to, že v budoucnu se budou využívat více endokannabinoidy než konopí?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
V endogenních látkách je velký léčivý potenciál. Naše laboratoř i další vědci po celém světě připravili řadu aktivních derivátů endokannabinoidů, ale problém tkví zcela jinde. Když v roce 1921 kanadští vědci objevili inzulin, byl použit v klinické praxi již v lednu 1922. Když byl v roce 1935 objeven kortison, byl již v následujícím roce podán pacientům a stal se úspěšným lékem. Anandamid jsme objevili před 19 lety, a dosud nebyl oficiálně podán člověku ani anandamid, ani 2-arachidonoylglycerol (2-AG). Dnes je vše složitější. Obtížně se získává povolení na experimenty a je to samozřejmě finančně nákladné. Testování nové látky si může dovolit farmaceutická firma, nikoli ovšem univerzita. Léčebné využití konopí se dává do souvislosti především s bolestivými stavy.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Ale jsou také náznaky, že by se pomocí kannabinoidů mohly ovlivňovat psychické nemoci. Budeme používat anandamid jako antidepresivum?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Anandamid je neurotransmiter a psychiku pozitivně ovlivňuje. Vlastně to má i v názvu – pojmenovali jsme jej podle sanskrtského slova ananda, což znamená vnitřní štěstí. Tím jsme chtěli vyjádřit jeho předpokládaný účinek a také radost z objevu. Tato látka ovlivňuje centrum slasti. Slast cítíme proto, že tělo vylučuje endorfiny, enkefaliny, anandamid a další endogenní látky. Jsou to protistresové faktory. Dalším účinkem anandamidu je určité „navození zapomnění“. To by se mohlo využívat (a také již využívá) u posttraumatického stresového syndromu. Třeba u vojáků, kterým se vracejí traumatizující vzpomínky. Anandamid vzpomínky utlumí a utlumí i případnou bolest.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Kdy si nevystačíme s těmito endogenními látkami a potřebujeme je dodávat zvenčí? V případě dysfunkce?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Ano. Zdravý organismus si vystačí s endogenními látkami. Jestliže nastane porucha, jsou tyto látky vylučovány v nedostatečném nebo nadbytečném množství a dojde k narušení rovnováhy endokannabinoidního systému. Látky dodávané zvenčí to vyrovnávají.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Čím si vysvětlujete narůstající zájem o léčbu konopím v naší zemi?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Podle mého názoru tu nejprve byl zájem o konopí jako rekreační drogu (samozřejmě původně to v Československu byla jen léčebná a přadná rostlina). Poté se ukázalo, že k němu upnulo naděje mnoho pacientů, neboť jim nic jiného nepomáhalo. Konopí se využívá k paliativní léčbě u řady chorob, kde už nic jiného neúčinkuje. Myslím, že může léčit i kauzálně, ale v současné době nemáme žádné klinické studie a kromě toho konopí není panacea, jak se mnozí domnívají. Nevyléčí se jím každý: někomu pomůže, dalšímu se zdravotní stav zlepší jen mírně a jinému se zdravotní stav nezlepší vůbec, nebo dokonce konopí nesnáší (těchto pacientů je v paliativní léčbě asi 10 procent). Je to stejné jako u ostatních léků. Navíc v České republice se pacienti domnívají, že konopí vyléčí rakovinu. Jak jsem již řekl – konopí není panacea. I když některé druhy rakoviny (především v prvním stadiu) by vyléčit mohlo – ale ne vždy a ne u každého. Někteří léčitelé tvrdí, že by se konopí mělo užívat preventivně. Ale kdo užívá preventivně třeba antibiotika?
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Co je to prevence?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Přece správná životospráva. Řekl bych, že mnozí z těchto stoupenců mají představu, že se konopí uvolní zcela a bude se legálně užívat i rekreačně, což by rozhodně nebylo dobré. I když pravdou zůstává, že kdybychom zakázali tabák a povolili konopí, bylo by lidstvo zdravější.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: V čem vidíte hlavní přínos konopí a kannabinoidů oproti syntetickým léčivům?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Je to levná léčba s minimem nežádoucích účinků. Téměř každý lék má kontraindikace a vedlejší účinky. Konopím se ale nemůžete předávkovat nebo otrávit. Pouze u některých lidí s latentní duševní chorobou je riziko, že konopí může tuto chorobu vyprovokovat (to je ale zcela zanedbatelný zlomek procenta). V České republice se mnoho lidí léčí konopím nelegálně. A někteří nemocní jsou ochotni dát za tříměsíční léčebnou dávku i čtvrt milionu korun. Když vědí, že jejich nemoc je v pokročilém stadiu, a mají ty peníze, aspoň to zkusí. Přitom nemají jistotu, zda kupují kvalitní konopí vhodné k léčbě své nemoci. Legalizací léčebného konopí by se tento černý trh zlikvidoval. Cílem by mělo být legalizovat v České republice léčebné konopí a vytvořit pěstírny, kde by se pěstovaly různé druhy konopí vhodné pro různé nemoci. Snahou by mělo být, aby pacient dostal toto léčebné konopí co nejlevněji, o což pochopitelně nemají zájem farmaceutické firmy. V Izraeli je to přesně takto – stát ani farmaceutické firmy na léčivém konopí nevydělávají. Pacient platí měsíčně za toto konopí minimum, které pokrývá náklady pěstitelů. Obávám se však, že takto nad věcí Češi být nedokáží.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Věnoval jste se kromě konopí i jinému výzkumu?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Zabýval jsem se etiologií cholelitiázy, výzkumem kokových listů, souvislostí encefalopatie a oleamidu nebo i změnám hladin endokannabinoidů u hibernujících syslů. V Izraeli se také věnuji studiu kadidla a myrhy – látek, o nichž Bible uvádí, že byly při narození přineseny Ježíškovi. U kadidla, které se využívá k vykuřování v kostelech a chrámech, jsme zjistili psychoaktivní efekt, myrha má léčivé, protizánětlivé účinky. V současnosti spolupracujeme s archeology a hledáme biblickou rostlinu afarsemon. Pravděpodobně se jedná o Commiphoru, ale zatím jsme ji v archeologických vykopávkách neobjevili. Archeologická chemie je velice zajímavá.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Vnímáte rozdílný přístup k výzkumu přírodních látek v Česku a v Izraeli a vůbec zahraničí?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Československo na tom bylo opravdu dobře i přesto, že jsme neměli tak dokonalé přístrojové vybavení jako v Americe a spoustu věcí dělali „na koleně“. V Izraeli je situace podobná jako ve Spojených státech, univerzita má mnoho grantů. Osobně si však myslím, že hlavní jsou ideje. Když budete mít ideu, můžete jít pracovat do jiného státu, kde pro to máte vybavení.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Samozřejmě dnes tyto podmínky mají i vědci v České republice. Mimochodem, vidíte kromě konopí ještě u některé rostliny léčebný potenciál do budoucna?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Stará pranostika říká: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Jeden český lékař za války koupil červené víno a zjistil, že má analgetické účinky. Měl s ním úžasné výsledky u pacientů s neuralgiemi. Úspěšně jím léčil třeba neuralgii trigeminu. Když ale koupil další várku tohoto vína, neúčinkovalo. Pátral, čím to může být, a přišel na to, že první víno bylo přibarvené bezinkami. Později zjistil, že bezinková šťáva v 10procentním alkoholu účinkuje jako výborné analgetikum. Myslím, že v černém bezu je skrytý a zapomenutý potenciál. Možná, že by to mohla být alternativa konopí pro určité bolestivé stavy. A třeba by se pak zakázal černý bez a nějaká farmaceutická firma by prodávala za drahé peníze bezinkový sirup. Když jsem jel pustinou na Sibiři a kilometry cest byly lemovány divoce rostoucím konopím, říkal jsem si, jak by zde asi proti němu bojovali. No, ono nakonec divoce rostoucí konopí si k léčbě můžete nasbírat i na jižní Moravě.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: V Jeruzalémě žijete již 21 let. Považujete se více za Čecha, nebo za Izraelce? Jaký je váš vztah k historii hebrejského národa?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Já su Hanák z Holomóca. Pocházím z Komenského ulice, kde žilo hodně židů, je tam i židovská modlitebna a s mnohými z nich jsem se vždy přátelil. Hebrejská historie mě proto velice zajímá. Od začátku svého pobytu v Jeruzalémě jsem jezdil po Izraeli, chtěl jsem vidět všechny památky, chvíli jsem dělal i průvodce po biblických místech. Mám tento tolik zkoušený národ opravdu rád. V každém případě se v Izraeli cítím jako doma.
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Takže trávíte volný čas výlety?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Dnes už nemám touhu chodit po městě, muzeích a galeriích. Láká mě spíš příroda. Hodně chodím přes poušť, necháme se s kamarády třeba zavézt džípem do pouště a pak jdeme dva dny zpátky. Nebo zlézáme věže v poušti v Jordánsku, kde jsou pískovcové stěny s převýšením kolem 900 metrů a o délce několika kilometrů – snadno tam zabloudíte. Slaňujeme také vodopády (canyoning), třebas i šedesátimetrové. Průchod takovým kaňonem nám zabere dva či tři dny. Jsou tam prameny o teplotě až 60 stupňů. Největší radost má člověk z toho, co nepřináší materiální zisk. Jít s kamarády do hor – někam, kde není publikum jako na fotbale, nesportovat pro peníze, ale vylézt na nějaký vrchol jen pro sebe. Sport bez diváků je to pravé! V poušti je mnohem více druhů života než v zelených oblastech. A v noci, když je úplná tma a vidíte mléčnou dráhu, to je nádhera!
20.12.2011 11:49:33
OTÁZKA: Když jsme u té nádhery, tím se vracím k anandamidu a slasti… dáte si někdy konopí?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc.
Víte, že jsem za celý život neměl potřebu to vyzkoušet? Nikdy jsem konopí neužíval, neboť jsem zdráv!
20.12.2011 11:49:33