1. Vakcína MMR
O vakcíně MMR, která se aplikuje proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám ve 13. a 18. měsíci věku, mluví odpůrci očkování hlavně jako o spouštěči autismu. Tuto myšlenku poprvé popsal britský doktor Andrew Wakefield ve studii, kterou roku 1998 zveřejnil časopis Lancet. Ačkoli byla studie postavena na pouhých dvanácti případech, odstartovala paniku, která kromě USA a Velké Británie zasáhla také Českou republiku.
V následujících letech se strach z očkování rozšířil. Dnes se do Spojených států, Velké Británie i zbytku Evropy začínají vracet nakažlivé nemoci, jaké byly dlouhou dobu na ústupu. Typicky se jedná o spalničky.
Vědci Wakefieldovu hypotézu postupně ověřovali. Desítky výzkumů, do kterých se zapojilo více než čtrnácti a půl milionu dětí doktorovu teorii nakonec zcela vyvrátily. Přišlo se na to, že Wakefield svou studii postavil na nepravdivých informacích a ty pravdivé záměrně ignoroval. O tom, že mezi autismem a vakcínou neexistuje žádná spojitost mluví i nejnovější dánská studie, která analyzovala přes 650 tisíc dětí. Vakcína podle ní psychickou poruchu nezpůsobuje a ani nezvyšuje riziko jejího vzniku.
Jaký máte názor na očkování?
Ačkoli byla spojitost mezi autismem a vakcínou MMR vědecky několikrát zamítnuta, veřejná sféra se nadále plní šokujícími příběhy, které psychickou poruchu s očkováním přímo spojují. Řada rodičů tak odmítá své děti očkovat, což je podle lékařů nebezpečné nejen pro ně ale i pro jejich okolí. Neočkovat se podle odborníků dá jen u nemocí, které byly celosvětově vymýceny – třeba pravé neštovice.
Svými argumenty se mohou lékaři opírat o epidemii spalniček, která vypukla na jaře roku 2018 a pokračuje dodnes. Jen v Praze do února 2019 spalničkami onemocnělo bezmála 140 osob. A nakažených by bylo mnohonásobně více, pokud by většina lidí nebyla chráněna očkováním. Podle odborníků by tato nemoc ohrozila hlavně malé děti, které by na ni znovu začaly umírat.
2. Hexavakcína
Mezi diskutované vakcíny patří také Infanrix Hexa, která očkuje proti záškrtu, tetanu, černému kašli, žloutence typu B, dětské obrně a haemophilu typu B. Ačkoli se podle lékařů jedná o zcela bezpečnou vakcínu, někteří rodiče tvrdí, že mají zcela opačnou zkušenost. Internet je tak plný příběhů o tom, s jakými následky se očkované děti potýkaly.
Dočíst se můžete například o křečích, exému, ale také o dočasném zastavení či zpomalení vývoje a změně osobnosti, kdy dítě nebylo schopno navázat oční kontakt až do 3 let věku. Na internetu však naleznete i příběhy s tragickými konci, kdy dítě krvácelo do mozku a v důsledku toho osleplo nebo zemřelo následkem zánětu mozkových blan. Ten měl být údajně způsobený očkováním.
Rodiče v negativním smyslu poukazují hlavně na množství vakcín v jedné injekci. Těch je v případě hexavakcíny šest. Podle lékařů se však o velkou zátěž imunitního systému nejedná. Naopak se ukázalo, že ochrana je v případě hexavakcíny stejné či dokonce vyšší než u jednotlivých dávek.
Obsah kovových látek, které jsou podle některých rodičů škodlivé, je navíc shodný s těmi, které dýcháme nebo běžné konzumujeme v potravě. Například obsah hliníku je ve vakcíně několikanásobně nižší než ve vodě, kterou pijeme. Po přesnost, množství hliníku v jedné vakcíně se pohybuje v rozmezí 0,125 až 0, 820 mg. Průměrný denní příjem tohoto kovu skrze potraviny je 10 až 15 mg.
3. Vakcíny proti HPV
Ačkoli jsou vakcíny proti HP virům jedinou možností, jak ženy ochránit před rakovinou děložního čípků, názory na něj jsou tak různé, že je v současnosti označováno za jedno z nejkontroverznějších očkování. Mnoho rodičů proto váhá, zda své dceři vakcínu skutečně aplikovat. Na rozhodování však mají omezený čas. Aby bylo očkování co nejúčinnější, musí se podat ještě před zahájením sexuálního života dívky. Plně hrazená je tedy jen do 13 let.
A z čeho plynou obavy? V minulosti se objevila informace o tom, že britští lékaři sledovali reakci zhruba sedmi set tisíc očkovaných dívek ve věku 12 a 13 let, z nichž se zhruba 1300 následně potýkalo se zdravotními problémy. Šlo například o krátkodobé ochrnutí obličeje, půlky těla nebo končetin. U některých dívek se prý bezprostředně po vakcinaci objevily křeče či alergická reakce. Výsledkem byl i jeden epileptický záchvat.
Podle odborníku je však očkování zcela bezpečné. Současně apelují na to, že je to jediný způsob, jak se před nebezpečnými sexuálně přenosnými HP viry bránit. S těmi se za svůj život setká až 80 procent žen. Česká gynekologická komora navíc dříve uvedla že u nás nejsou známy žádné případy závažných nežádoucích účinků tohoto očkování.
Rakovinou děložního čípku ročně onemocní zhruba tisícovka žen a přibližně čtyři sta z nich této nemoci nakonec podlehne. V současnosti existují tři vakcíny, které jsou proti HP virům účinné, a to Cervarix, Silgard a Gardasil.