Konzervativní metody léčby inkontinence u žen i mužů

Močová inkontinence (dále jen inkontinence) je stav, kdy dochází k jakémukoli neovladatelnému úniku moči. Postihuje muže i ženy bez rozdílu věku. Inkontinence může být přechodná, nebo trvalá. Pro léčbu je zásadní určit, o jaký typ inkontinence se jedná. Dělení a etiologie Klasifikace inkontinence podléhá změnám a není zcela jednotná. Aktuální literatura inkontinenci dělí následovně: • Stresová inkontinence je únik moči, ke kterému dochází v důsledku překonání intrauretrálního tlaku tlakem intraabdominálním. Je spojena s fyzickou námahou, kdy se intraabdominální tlak zvyšuje. Jde zejména o poskoky, zvedání předmětů, kašel, kýchání nebo smích. U tohoto typu inkontinence dochází k úniku bez předchozího nucení na močení. Stresovou inkontinencí trpí zejména ženy z důvodu fyzických změn způsobených v těhotenství, při porodu a v menopauze. Lehkou formou trpí zhruba 40–63 % žen, závažnější kolem 20 %. U gravidních žen se vyskytuje přibližně v 60 % a po porodu přetrvává asi u 32 % pacientek. • Urgentní inkontinence je únik moči na podkladě nechtěného stahu detruzoru. Je součástí syndromu zvaného hyperaktivní močový měchýř. Vyskytuje se u poškození nervového systému či samotných svalů úrazem nebo onemocněním (např. roztroušená skleróza), ale i bez neurogenní poruchy. Zahrnuje frekvenci (časté močení), urgenci (náhlé silné nucení na močení) s nebo bez urgentní inkontinence a nykturie (noční močení). Vyskytuje se v populaci přibližně v 16 %. • Smíšená inkontinence je kombinace