"Za významným vzestupem stojí vedle dárců se smrtí mozku také využití dárců s nebijícím srdcem," uvedla Lucie Baudyšová ze střediska. Z celkového počtu 288 bylo takových dárců 18. Navíc začala platit změna zákona, díky které je možné odebírat orgány i cizincům, kteří zemřou na území ČR. Ročně je jich asi 20 až 30.
Podle statistik ke konci roku bylo od 288 dárců získáno celkem 865 orgánů. Nejvíce bylo transplantováno ledvin (510), jejich výměnám se také věnuje nejvíce nemocnic. Pacienti se také dočkali 197 nových jater, 74 srdcí, 42 plic, 41 slinivek a jednoho nového tenkého střeva. V roce 2018 bylo celkem transplantováno o 20 orgánů více.
Na čekací listině bylo podle střediska k 745 osob, které potřebovaly nové orgány. Nejvíc z nich čekalo na transplantaci ledvin (490), jater (91), srdce (72) nebo plic (50). Odborníci upozorňují, že orgánů pro transplantace není dostatek. Například v případě jater se lékaři snaží jeden orgán rozdělit i několika pacientům.
Transplantacím se věnuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. V každém transplantačním centru je čtyřiaadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.
Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován.