Více než sto let sesem jezdili léčit pacienti z celé republiky. Teď ale lázně Velichovky zejí prázdnotou. Kvůli milionovým dluhům se totiž zařízení ocitlo v insolvenci. „Dostali jsme výpověď s dvouměsíční lhůtou. Na rovinu nám řekli, že žádný plat v té lhůtě nedostaneme. Nemáme teď vůbec nic,“ říká jedna ze sedmdesáti zaměstnankyň, která si na peníze bude muset počkat až do doby, kdy budou lázně prodané.
„Problémy budou i jinde. Jsme první, ale ne poslední. Přežijí hlavně velké lázně v západních Čechách, ty menší padnou. Někde mají až osmdesátiprocentní propady v návrzích na lázeňskou péči. Ministerstvo přitom deklarovalo patnáct procent, to by se ještě dalo zvládnout. Ale dopadlo to katastroficky,“ míní ředitelka lázní Dana Pohanková.
Špatně jsou na tom i další zařízení. Třeba v Janských Lázních, kam byli převezeni pacienti z Velichovek, přišlo v poslední době o práci přes 50 lidí a na záchranu místní dětské léčebny Vesna už vznikla i občanská iniciativa. Do lázní dokonce vyslalo ministerstvo krizového manažera, který má mimo jiné za úkol přilákat sem samoplátce. Sdružení Zachraňme Vesnu zase doporučuje, aby si ti, kdo do Jánek pojedou na pojišťovnu, zažádali místo lázeňského pobytu o rehabilitační – nebudou muset žádat o prodloužení a zařízení dostane od státu víc peněz.
Dotace i pivo z konopí
Za krizí lázeňství stojí indikační seznam, který platí od loňského podzimu. Ten kromě zkrácení pobytů o týden také výrazně omezil opakované návštěvy lázní. „Dnes je léčena řada nemocí ambulantně bez nutnosti následné lázeňské péče. Pokles pacientů v lázních je patrný od roku 2008, nelze jej tedy přičítat jen změně v indikačním seznamu, ale i vlivu pracovního trhu, kdy si zaměstnanci již nemohou dovolit odjet na tři týdny.
Některé lázně změny zvládají dobře, jiné hůře. Stát ale nemůže subvencovat umělými opatřeními ta zařízení, která se dostala do potíží,“ podotýká mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová s tím, že rozsah hrazené lázeňské péče je v Česku v porovnání s ostatními vyspělými státy naprosto ojedinělý.
Dlouhodobý pokles hrazených pobytů potvrzuje největší česká zdravotní pojišťovna, letos byl ale propad větší. „Pokud by počet klientů zůstal i nadále na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí, pak lze pro rok 2013 oproti loňsku předpokládat snížení o 20 procent. Ve druhém a třetím čtvrtletí ale předpokládáme navýšení, neboť v těchto měsících je již tradičně vyšší počet lázeňských pobytů,“ přibližuje Andrea Wolfová z VZP.
Aby některé lázně přilákaly návštěvníky, pustily se do projektů, na něž jim přispívá Evropská unie.
Téměř 40 milionů korun dostane z evropských peněz Hodonín na nový pavilon léčebných lázní, který přijde celkem na sto milionů. Konstantinovy Lázně zase dostaly dotaci na právě dokončenou cyklostezku, wellness centrum či autobusové nádraží. Za posledních pět let šlo na projekty na území lázeňských míst více než 14 miliard korun z evropských dotací. Originálním způsobem pak lákají Priessnitzovy lázně v Jeseníku. Od začátku léta tam totiž čepují vlastní konopné pivo.
„Vincenz Priessnitz je považován za zakladatele moderní hydroterapie, ale také za přírodního léčitele. S tím souvisí i využití léčivých bylin. Přišlo nám proto zajímavé nabídnout hostům produkt obohacený o tradici přírodního léčitelství. Došli jsme k bylinnému, přesněji řečeno konopnému pivu,“ přibližuje Tomáš Rak z Priessnitzových léčebných lázní.