Šestimiliardového dluhu nemocnic se však hejtmani nezbavili.
S dluhy nemocnic, které stát převedl počátkem roku na kraje, se i tak nadále musejí trápit sami hejtmani.
„Účinky zákona nastaly již k 1. lednu letošního roku a nedají se vrátit,“ vysvětluje soudkyně Eva Zarembová, proč soudci nevyhověli ústavní stížnosti, kterou podalo 45 poslanců. Přesto ústavní soudci vyzvali zákonodárce, aby hledali peníze na oddlužení.
Ústavní soud naopak vyhověl žádosti poslanců, aby zrušil část zákona, který omezuje majetková práva krajů. Podle něj nemohou hejtmani deset let disponovat s majetkem, který na ně počátkem roku stát převedl.
Ústavní soud naopak vyhověl žádosti poslanců, aby zrušil část zákona, který omezuje majetková práva krajů. |
V případě, že kraj bude chtít pronajmout či prodat část nemocničního areálu, nebude už tak muset žádat o souhlas Ministerstvo zdravotnictví.
Podle soudců sice stát může omezit majetková práva ve veřejném zájmu, desetiletou lhůtu však považují za příliš dlouhou. Omezení tak bude platit jen do konce roku.
„Samosprávné celky musejí mít svobodnou volbu hospodařit se svým majetkem a se svými penězi,“ řekla při zdůvodnění nálezu soudkyně Eva Zarembová.
Také Ministerstvo zdravotnictví považuje rozhodnutí ústavních soudců za logické. „Změnila se pouze právní forma nemocnic. Ty však nadále fungují na stejném právním principu,“ uvedl mluvčí ministerstva Mário Böhme.
Podobná situace byla loni v otázce škol
Podobné problémy s majetkem krajů přitom řešili ústavní soudci už loni v otázce škol. Kvůli špatnému zákonu tak ředitelé škol nemohli například pronajímat tělocvičny či se zbavit nevyužívané garáže.
„Poté, co nám Ústavní soud vyhověl, jsme mohli zefektivnit hospodaření škol a začít spojovat poloprázdné školy. Do deseti let bychom se takto chtěli zbavit třetiny školních budov,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů pro školství Alena Štěrbová.
Podobným trendem by se měla ubírat i zdravotnická zařízení. Podle hejtmanů by to však nemělo znamenat masívní rušení nemocnic. „Zbavíme se pouze nadbytečného majetku, se kterým máme jen výdaje za údržbu. Získané prostředky pak využijí nemocnice pro nákup zařízení či další investice,“ popisuje radní Ústeckého kraje Jan Szántó.
Středočeský kraj už má dokonce vytipované objekty, které by takto mohl prodat. „Například v Příbramské nemocnici je pět až sedm procent takového majetku. Jejím prodejem bychom získali asi padesát miliónů,“ popisuje středočeský hejtman Petr Bendl a dodává, že získané prostředky by se neměly použít na dluhy nemocnic.
Tomáš Fránek, Viktor Meca, Hospodářské noviny, 10.07.2003