Kubinyi (ČSSD): Pacienti jsou rukojmími při politickém boji o neziskové nemocnice
V celém Moravskoslezském kraji je 18 nemocnic. Podle aktuální verze zákona by v první fázi mělo v kraji vzniknout jen dvanáct veřejných neziskových nemocnic. Ty už mají jisté, že peníze na léčbu budou dostávat z veřejného zdravotního pojištění.
Mezi těmito nemocnicemi však nejsou například nemocnice ve Vítkově na Opavsku či v Bílovci na Novojičínsku, které poskytují zdravotní péči asi 75 tisícům lidí.
„V některých případech to opravdu může znamenat ohrožení života, kdy záchranná služba přijede pozdě nebo pacienta včas nedoveze,“ doplnil Veverka.
„Vždyť jen letos přes zimu se v některých dnech vůbec nedalo dojet ani do Opavy, kde je další nejbližší nemocnice,“ řekl Právu Jiří Bajer, ředitel nemocnice ve Vítkově. Obává se, že tlak vytvořený zákonem by mohl vést až ke zrušení zdejší nemocnice.
Situaci by vyřešilo, kdyby se nemocnici podařilo na seznam připsat. „Zákon nebrání tomu, aby se do systému neziskových zdravotnických zařízení přihlásily i další nemocnice, které nejsou na stávajícím seznamu,“ sdělil v pondělní předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), který zákon jako žádné ohrožení pro zdravotnictví ani pacienty nevnímá.
Poslanec Miroslav Krajíček (ODS) se však obává, že zařazení do systému nebude pro všechny nemocnice automatické, a o jejich osudu tak budou rozhodovat pražští úředníci bez znalosti souvislostí.
Vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Jana Kocová tvrdí, že tvorbou sítě neziskových nemocnic ministerstvo žádným způsobem nesleduje regulaci lůžek. Připustila ale, že v důsledku demografického vývoje bude muset postupem let k určité regulaci lůžek dojít.
Že celá kauza ohledně zákona o neziskových nemocnicích přerostla z věcné polohy do ryze politické, tvrdí poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD), jeden z předchozích ministrů zdravotnictví.
„Je to součást předvolebního boje. Zákonu měla předcházet rozsáhlejší diskuse. Celá problematika je řešena trošku pozdě, a navíc způsobem, který není obvyklý v zemích na západ od nás. Mám k tomu své výhrady, ale nejsou tak zásadní, abych pro tento zákon znovu nehlasoval,“ řekl Právu Kubinyi.
Zákon před několika dny Sněmovna schválila hlasy levice. V případě, že zákon, o němž má nyní rozhodovat Senát, nakonec vstoupí v platnost, jsou kraje připraveny podat proti němu ústavní stížnost.
Karel Balcar, Právo