Plzeň - Právníci přemýšlejí, jak ze zadlužených nemocnic udělat obchodní společnosti. Možnost vydělávat zdržuje ministerstvo.
Převedením zadlužených nemocnic na obchodní společnosti chtějí radní Plzeňského kraje řešit jejich ekonomické potíže. Od nového roku po zániku okresních úřadů budou totiž spravovat osm nemocnic a zdravotnických zařízení, jejichž celková zadluženost se pohybuje od 150 do 200 milionů korun.
„V současné době jednáme s právníky, jak by se daly příspěvkové organizace, to znamená i nemocnice, přeměnit na obchodní společnosti. Ty mají z ekonomického hlediska větší možnosti při získávání úvěru, nakládání s majetkem i stanovení výše platu zdravotnického personálu. Krajský úřad by zůstal jejich majitelem, spoluakcionáři by se mohla stát města,“ říká radní Plzeňského kraje Jaroslav Kadlec. ´
Ředitel stodské nemocnice Karel Hála je změně nakloněn. „Pokud ale vím, hovoří se jen o jednom druhu obchodní společnosti a tou je akciová. Jenže za současného stavu legislativy je to propadák,“ říká Hála.
Zdravotnická zařízení se budou muset vyrovnat hlavně s dluhy za energie a léky.
„Usilujeme, aby je zaplatil stát, nebo je převedl na konsolidační agenturu či zanikající okresní úřady. Ale možná v rozpočtu na příští rok bude vytvořen fond, z kterého bychom mohli dluhy zaplatit,“ uvažuje Kadlec.
Okresní úřady provoz těchto zařízení, jejichž kapacita je zhruba 1400 lůžek, dotovaly pěti až deseti miliony ročně. „Příští rok obdržíme od státu jen tolik peněz, kolik jich dávaly okresní úřady na provoz nemocnic letos, a to není mnoho,“ říká Kadlec.
„Z hlediska rozsahu poskytované péče je sice nejlepší nemocnice klatovská, která zahrnuje dvanáct oborů, internou počínaje a neurochirurgií konče. Ovšem po stránce ekonomické je se svým přibližně 40 milionovým dluhem nejhorší po nemocnici plánské,“ uvádí Kadlec.
Prakticky bez ztrát hospodaří léčebny dlouhodobě nemocných v Horažďovicích a Svatá Anna v Plané u Tachova. Nemocnice přicházejí o peníze podle Kadlece i proto, že využívají lůžkové kapacity jen z poloviny.
Řešením je snížit někde počet lůžek a nebo je z akutních převést na lůžka pro dlouhodobě nemocné. Ta totiž pojišťovny platí výhodněji. Jenže v konečné fázi tuto změnu schvaluje ministerstvo zdravotnictví a to si dává na čas.
Další možností, jak ušetřit peníze, je slučování nemocničních oddělení.
„Ale záleží na tom, jak je nemocnice stavebně vybavená a jaká je v ní odbornost lékařů. Ve většině budov nejsou na pokojích hygienická zařízení, jinde dožívají přístroje,“ vysvětluje Kadlec.
NATAŠA ŠEDIVCOVÁ, Plzeňský deník, 18.11.2002