„Jde o to, že krajské nemocnice ve formě příspěvkových organizací už nebudou moci uplatňovat daňové odpisy majetku, který nevlastní a byl jim pouze svěřen k hospodaření. To se projeví vyšším daňovým zatížením. Přitom fakultních nebo soukromých nemocnic se to nedotkne,“ vysvětlil náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek.
Velké peníze
A nejde o malou částku, kterou budou muset nemocnice odvést do státní kasy. Jen šest krajských nemocnic, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, tímto způsobem může přijít až o čtyřicet milionů korun.
Není proto divu, že na zasedání Asociace krajských nemocnic v tomto týdnu byly právě daňové odpisy jedním z hlavních témat. Přitom v podobné situaci se nemocnice a další příspěvkové organizace obcí a krajů neocitly poprvé.
Až do července 2007 mohly odepisovat hmotný majetek pouze vlastníci nebo organizace státu, které hospodařily se státním majetkem. Pokud však státní majetek byl předán k hospodaření krajům, příspěvkové organizace zřízené kraji, které s tímto majetkem nakládaly, již na odpisy nárok neměly.
Fakticky se tak uměle vytvářely nerovné podmínky v hospodářské soutěži mezi srovnatelnými organizacemi. Vykonávaly třeba stejnou činnost. Organizace zřizované státem ale na odpisy nárok měly, zatímco zřizované kraji nebo obcemi ne. V důsledku toho potom platily vyšší daně,“ vysvětlil Martinek.
A tak v krajských nemocnicích nyní počítají, na kolik se jim už letos zvýší daně tím, že v novele daňového zákona „vypadly“ ze seznamu organizací, které si mohou základ daně snížit o odpisy majetku. Jako by už těch děr v jejich rozpočtech nebylo dost. Kromě dopadů v podobě růstu DPH a devalvace koruny jsou také například peníze za zrušené poplatky za pobyt v nemocnici zatím v rovině slibů.
I když se vláda v tomto týdnu přece jen zavázala příspěvky za státní pojištěnce zvýšit. V případě nemocnic, které zřizuje Moravskoslezský kraj, jde o 67 milionů korun.