Krátký spánek jako cesta k obezitě

4. 12. 2006 6:37
přidejte názor
Autor: Redakce
Převážnou část života trávíme v místnostech se stálou teplotou, ženy porodí často jen jedno dítě, a to zpravidla v pozdějším věku, do lidského těla pronikají pesticidy. Tak shrnují přední odborníci některé příčiny vzniku „epidemie obezity“....


Na přelomu tisíciletí stoupl počet obézních lidí ve světě na 300 milionů. Nárůst je tak výrazný, že Světová zdravotnická organizace hovoří dokonce o epidemii. Rychlost jejího šíření se za poslední dvě desetiletí ztrojnásobila. Česká republika se v počtu obézních lidí propracovala na přední místo v Evropě: postiženo je téměř 20 procent obyvatel.

Hlad po probdělé noci

Méně se pohybujeme a mnohem více času trávíme u počítače nebo před televizí. Konzumujeme ve velkém vysoce kalorická jídla. Proto postupně přibíráme na váze. Dvacet odborníků z USA, Kanady a Itálie však nedávno v renomovaném časopise International Journal of Obesity zveřejnilo další, poněkud překvapivé příčiny vzrůstu počtu lidí s nadváhou.

Z mnoha epidemiologických studií například vyplývá, že existuje souvislost mezi obezitou a množstvím spánku. Lidé, kteří spí méně než sedm hodin, mají v průměru vyšší BMI (body mass index - udává poměr mezi hmotností v kilogramech a druhou mocninou výšky v metrech, používá se jako ukazatel obezity) než osoby, které spí déle. Vyplývá to z rozsáhlého amerického výzkumu National Health and Nutrition Examination Survey.

K podobným závěrům dospěla i studie, jež od roku 1976 sledovala téměř 122 tisíc amerických zdravotních sester ve věku od 30 do 55 let. Pokud ženy spaly méně než pět hodin, „kynuly“ více, než kdyby v noci odpočívaly šest hodin. Při sedmihodinovém spánku na tom byly účastnice studie ještě lépe.

Dva výzkumy provedené nedávno v Německu a Kanadě dokonce prokázaly souvislost mezi délkou spánku a váhou také u dětí. Obdobné výsledky přinášejí i pokusy se zvířaty. Spánkově deprivované krysy zkonzumují až dvakrát více potravy. „Jsou velmi nenasytné,“ komentuje Carol Eversonová z Medical College v americkém Wisconsinu svůj experiment v časopise New Scientist.

Za přibývání na váze může podle odborníků změna metabolismu. Nedostatek spánku snižuje hladinu leptinu - „hormonu sytosti“ a vede ke zvýšení hladiny ghrelinu, který signalizuje hlad. Oba výkyvy společně podporují chuť k jídlu.

Karine Spiegelová z Free University v Bruselu dovolila účastníkům pokusu spát jen čtyři hodiny, a to dvě noci po sobě. Hladina leptinu u nich klesla v průměru o 18 procent. Množství ghrelinu naopak vzrostlo o 28 procent. Dobrovolníci v následných dotaznících uváděli, že pociťovali velký hlad. „Pokud je jídlo k dispozici, zkonzumuje nevyspalý člověk mnohem více kalorií,“ poznamenává Karine Spiegelová.

S tím souhlasí i Marie Kunešová, vedoucí Oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu v Praze. „K podobným závěrům jsme dospěli ve vlastní studii, která probíhala v letech 2000 a 2001,“ podotýká docentka Kunešová. Čeští odborníci zjistili, že je výskyt obezity a nadváhy v populaci nepřímo úměrný délce spánku - čím více sledované osoby spaly, tím nižší měly hmotnost. Ne zcela objasněn však podle Marie Kunešové zůstává přesný mechanismus, který má zvýšení hmotnosti na svědomí.

V roce 1960 spali Američané v průměru 8,5 hodiny denně. Postupně však začali, podobně jako obyvatelé dalších zemí, dobu odpočinku zkracovat. V roce 2002 trávili v posteli už jen sedm hodin. Podle Karine Spiegelové se právě pokles délky spánku může odrážet v nárůstu obezity.

Topením a klimatizací k nadváze

Člověk se stejně jako další teplokrevní živočichové snaží za všech okolností udržovat stálou teplotu těla. Mění metabolismus, zahřívá se pohybem, zchlazuje pocením a to vše vyžaduje značný výdej energie. Obyvatelé vyspělých zemí však začínají trávit většinu života v „termoneutrální zóně“. V zimě si pořádně přitopí, v létě naopak zapnou klimatizaci. Jejich tělo se nemusí tolik namáhat.

Během experimentu Davida Allisona z University of Alabama v Birminghamu strávili dobrovolníci několik dní nepřetržitě v prostoru se stabilní teplotou. Jedna skupina zúčastněných žen pobývala v místnosti, kde bylo 22 stupňů Celsia. Zbytku dobrovolnic vědci ještě o pět stupňů „přilepšili“.

Tyto účastnice pokusu pak denně spálily zhruba o 239 megajoulů méně, což se může proměnit v téměř 30 gramů tělesného tuku. „V chladnějším prostředí se lidské tělo snaží zahřát, v horku se naopak zchlazuje. Pobyt v místech s nižší teplotou vyžaduje větší výdej energie,“ poznamenává Marie Kunešová.

Další příčinou nárůstu obezity může být fakt, že stále více matek má potomky až v pozdějším věku. V roce 1970 porodily ženy ve Velké Británii první dítě v průměru v necelých 24 letech, dnes ve více než 27 letech. Podobný trend je patrný v dalších evropských zemích i v USA. Rozsáhlá studie provedená na území Spojených států ukázala, že se zvýšením věku matky o pět let roste u dětí riziko vzniku obezity o 14 procent.

Kde hledat příčinu? Odpověď může přinést studium ovcí. Jak zjistil Michael Symonds z univerzity v britském Nottinghamu, vytvoří se jehňatům, která se narodí starším ovcím, během prvního roku života větší množství tukové tkáně. Ukázalo se také, že prvorozená jehňata mají výraznější sklony k obezitě než jejich mladší sourozenci.

S tím korespondují i další statistické údaje: V roce 1964 porodila žena v Británii průměrně téměř tři děti, nyní na ni nepřipadají ani dvě. Stále více rodin má pouze jedno dítě a ženy poprvé rodí často až těsně před třicítkou i později. To se podle odborníků může promítat ve váze jejich potomků.

Eva Hníková, Lidovky.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?