„Základním úkolem zdravotnictví je zajišťování dostupnosti kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro každého, kdo ji potřebuje, bez ohledu na jeho sociální situaci, a to v potřebném čase a místě. Navzdory obětavé práci tisíců lékařů a sester již české zdravotnictví není schopno tento úkol plnit a česká medicína začíná ztrácet svoji dosud oceňovanou kvalitu a pověst,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek v dopise premiérovi a upozornil jej, že v první polovině funkčního období vlády nebyly splněny hlavní úkoly vyplývající pro zdravotnictví z jejího programového prohlášení.
Delegáti sjezdu lékařské komory vyslovili zásadní nespokojenost s prací ministerstva zdravotnictví, zejména s pomalou tvorbou nezbytných právních norem. Komora sice kladně hodnotí mírnou valorizaci plateb za státní pojištěnce a drobné zvýšení platů zdravotníků i ceny jejich práce v Seznamu výkonů, podle ČLK je to však málo. Chybou je podle prezidenta Kubka chronické podfinancování zdravotnictví. Jak zdůraznil, výdaje na zdravotnictví patří v ČR mezi nejnižší v rámci EU nejenom v absolutních částkách na jednoho obyvatele, ale i při zohlednění tzv. parity kupní síly nebo vyjádřené procentem HDP (7,1%).
Nedostatek lékařů
Prezident Kubek uvedl, že ruku v ruce s podfinancováním jde nedostatek zdravotníků. Na lékařských fakultách sice v oboru všeobecné lékařství promuje každoročně cca 1000 lékařů, avšak 200 z nich odchází do zahraničí, aniž by vůbec začalo v ČR pracovat.
„Počty promujících lékařů v ČR jsou v posledních letech stabilní. Výuka na našich lékařských fakultách je natolik kvalitní, že se naši absolventi snadno uplatní kdekoli ve světě. A při výši platů mladých lékařů se nelze divit, že takovou příležitost vyhledávají. Ačkoli nemáme úplně přesná čísla o tom, kolik absolventů lékařských fakult odchází po promoci do zahraničí, je pravděpodobné, že jejich počet bude mezi 10 a 20 procenty. V řadě případů se jedná o studenty, kteří k nám ze zahraničí, zejména ze Slovenska, přišli studovat,“ uvedl pro naši redakci děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. Aleksi Šedo. Jak dodal, fakulta nemá údaje o tom, kolik mladých lékařů se vrátí poté, co v zahraničí získají odborné zkušenosti.
Významným problémem vzdělávacího systému je podle děkana Šeda trvale klesající tendence státní dotace na studenta lékařství, kterou fakulty po několika přerozděleních opravdu získávají. „Je obtížné zvyšovat kapacitu a provoz výukových pracovišť, kde se vedle klinických pracovišť jedná o náročně vybavené laboratoře či pitevny. Náročné je však zejména získávat kvalitní odborníky – učitele. Jen pro ilustraci, plat docenta a v řadě případů ani profesora na lékařské fakultě zdaleka nedosahuje průměrného platu lékaře v resortu zdravotnictví,“ upozornil na podhodnocení vysokoškolských pedagogů Aleksi Šedo.
Personální devastace
Vedle absolventů ale každým rokem odchází asi 200 lékařů, kteří již praxi mají. Podle dat ČLK nyní v Německu pracuje 940 českých lékařů, v Rakousku 106, ve Velké Británii dokonce 1260 českých lékařů. Oproti tomu česká zdravotnická zařízení zaměstnávají celkem 2557 lékařů cizí státní příslušnosti.
„Řada regionálních nemocnic je v současnosti personálně zdevastovaná, zavírají se klíčová oddělení, například okresní interny nebo pediatrie,“ uvedl Milan Kubek. Vedoucí lékařka neonatologického oddělení nemocnice Jablonec nad Nisou a členka představenstva ČLK Ivana Vraná slova prezidenta Kubka potvrdila. „Nedostatek personálu v nemocnicích Libereckého kraje a postupné uzavírání oddělení se datuje od roku 2010. Například v nemocnici Turnov zaniklo nejprve dětské, pak porodnické a gynekologické oddělení. V nemocnici Tanvald bylo zrušeno chirurgické oddělení, do krize se nyní dostávají nemocnice v Semilech (ukončen provoz interního oddělení) a ve Frýdlantu (skončilo oddělení a poté i ambulance interny),“ zveřejnila konkrétní dopady nedostatku personálu Ivana Vraná. Členka představenstva ČLK a lékařka záchranné služby Dita Mlynářová dodala, že lékaři se často vzdávají přidání na platu ve prospěch platu svých sester, aby měli s kým pracovat.
Nedodržování zákoníku práce
Primář rehabilitačního oddělení Stodské nemocnice Jiří Wicherek uvedl, že nemocnice v ČR hledají v tuto chvíli přes 800 lékařů, další stovku samotné hlavní město Praha. „Mezi lékaři už zcela otevřeně padají návrhy, že když jsme neuspěli se všemi dosavadními protesty, je na místě zahájit protest formou dodržování zákonů a vyhlášek. V takovém případě by se do týdne české zdravotnictví zhroutilo,“ uvedl primář Wicherek.
Zákoník práce říká, že každý zaměstnanec je povinen odpracovat maximálně 150 přesčasových hodin ročně. Každý lékař, který absolvuje noční službu, je také povinen odejít z práce domů. Tyto zákonné podmínky jsou dle slov Milana Kubka v nemocnicích systematicky porušovány. Pokud se lékařské odbory rozhodnou vyzvat lékaře k tomu, aby zákony striktně dodržovali, komora je podpoří. Pokud tak samy neučiní, bude ČLK zvažovat, že lékaře k takovému jednání vyzve ona.
MZ chce valorizace, MF je odmítá
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček sdělil, že požadavkům zdravotníků rozumí. K postoji ČLK uvedl, že nyní připravuje novelu, která by pravidelně valorizovala příspěvky za státní pojištěnce. „Touto valorizací chceme do budoucna zajistit zhruba třímiliardový přísun každý rok do rozpočtu zdravotnictví, aby se mohlo kontinuálně a pravidelně předvídatelně rozvíjet,“ řekl novinářům náměstek MZ pro zdravotní pojištění Tom Philipp. Jak ale dodal ministr Němeček, návrh novely stále rozporují zástupci ministerstva financí. Pokud by se rozpory s ministerstvem financí nepodařilo odstranit, řešením by bylo připravit do poloviny roku nařízení vlády s jednorázovou valorizací, která by zajistila asi sedm miliard korun.
Podle Svatopluka Němečka je ještě předmětem diskuse, zda před zavedením pravidelného mechanismu nenavýšit platby za období, kdy stát poplatky nevalorizoval. Souhrnem by se jednalo o 7 miliard korun. Tedy stejnou částku, kterou v případě neúspěchu novely ve vládě bude ministr Němeček požadovat formou zmíněného nařízení vlády.
Co zvládne vláda za dva roky
Prezident Kubek vyzval k zodpovědnosti za resort nejen ministra zdravotnictví, ale celou vládu. Podle něj uplynulé dva roky ukázaly, že řešení léta se vršících problémů „je zřejmě nad možnosti samotného ministra zdravotnictví“. Proto se ČLK obrátila i na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Komora vládu oslovila s návrhem plánu „na záchranu českého zdravotnictví“, který by obsahoval opatření realizovatelná ještě do konce jejího funkčního období. Premiér Sobotka v rozhovoru s prezidentem Kubkem slíbil, že se bude situací ve zdravotnictví osobně zabývat. „Vnímám potřebu navýšení finančních prostředků do zdravotnictví. Myslím si, že to je důležitá podpora pro ministra zdravotnictví, který bude v příštích týdnech a měsících jednat o dalším zvýšení příspěvku státu za státní pojištěnce,“ řekl Bohuslav Sobotka médiím. Upozornil, že mzdová konkurence z Německa a Rakouska je velmi silná a vláda na to musí reagovat. „Bez navýšení prostředků do systému plateb a bez dalšího navýšení platů pro lékaře a sestry to podle mého názoru nepůjde,“ dodal. Komora pro srovnání zveřejnila nástupní platy v univerzitních nemocnicích v Německu (4200 euro) oproti platu absolventů v českých univerzitních nemocnicích (23 tisíc korun, tj. 835 euro).
K protestu připraveni i specialisté
Protesty hrozí také Sdružení ambulantních specialistů (SAS), které upozornilo ministra zdravotnictví Němečka, že většině ambulancí specialistů nestoupnou příjmy za vykázanou léčbu, přestože v seznamu výkonů se od ledna navýšila cena jejich práce o 10 procent. „Stále více ambulantních specialistů registruje, že změny v seznamu výkonů platné od 1. ledna 2016, zejména desetiprocentní navýšení hodnoty práce a pozitivní posuny v bodových hodnotách výkonů, neznamenají kvůli limitům úhradové vyhlášky pro valnou většinu zařízení odpovídající nárůst tržeb,“ uvedl předseda SAS Zorjan Jojko. Lékaři podle něj vidí narůstající rozdíl mezi svými výkazy práce a předběžnými platbami od zdravotních pojišťoven, vnímají dopady nízké úrovně úhradových limitů. „Každým dnem narůstá počet těch, kteří se při vědomí stagnace nebo jen velmi mírného nárůstu příjmů v posledních několika letech cítí podvedeni mediální kampaní, jež se v době přípravy změn seznamu výkonů v září a říjnu 2015 odehrála,“ dodal předseda Jojko.
K výzvě ČLK se připojila také Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN). „Personální devastace nemocnic již dosáhla takového stupně, že vyžaduje zásadní řešení. Jen okamžité kroky ústavních orgánů, ukazující rozhodnou vůli státu situaci řešit, mohou zlomit rostoucí nedůvěru zdravotníků k perspektivě zdravotnictví a zastavit jejich odchody,“ řekl předseda AČMN Eduard Sohlich.
Návrhy a požadavky ČLK:
1. Pravidelná valorizace platby za státní pojištěnce, která by postupně měla dosáhnout výše jedné poloviny odvodu za zaměstnance s průměrnou mzdou (požadavkem je také spravedlivá platba dle příjmů a zavedení tzv. zdravotní daně na tabák a na alkohol). 2. Právo pacienta na svobodnou, zdravotními pojišťovnami neomezovanou, volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb (spravedlnost v úhradách zdravotních služeb, mají zajistit reálné ceny v Seznamu zdravotních výkonů a postupná valorizace ceny lidské práce o 10 % každý rok, požadavek, aby zdravotní pojišťovny platily za stejné výkony všem poskytovatelům zdravotních služeb stejně). 3. Zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o 10 % kaž dý rok a novelou zákoníku práce sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic a léčeben, podle státních tarifních tabulek. 4. Zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů se zvýšením jeho intenzity a kvality, snížení počtu specializačních oborů, zkrácení délky specializační přípravy, a to i v regionálních nemocnicích, zvýšení finanční podpory ze strany státu. 5. Novela zákona o zdravotních službách, kde by ČLK dostala právo kontrolovat personální zajištění lékařských zdravotních služeb a ukládat poskytovatelům zdravotních služeb závazná opatření k nápravě zjištěných nedostatků (jde o základ zajištění kvality zdravotních služeb a tím i bezpečnosti pacientů). (Zdroj: ČLK)
Milan Kubek
Bohuslav Sobotka