Krizová pomoc

10. 11. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Dotaz: Vážená redakce, chtěla bych se zeptat, zda se dá využít psychiatrické péče i jinde než jen na ambulanci nebo při hospitalizaci. Můj 57letý bratr Jura se před měsícem rozvedl a v práci to vypadá, že přijde o místo. Soukromá firma, kde pracuje, vyhlásila podnikovou dovolenou. Bratr ztrácí o vše zájem, v rodině bylo několik rodinných oslav, na jednu přišel, z ostatních se omluvil...


… Byla jsem se za ním podívat, jeho byt je zanedbaný, přestal si i vařit, což ho vždycky moc bavilo a měl vaření jako velký koníček. Nikam nechodí, zahrádku mu upravil můj manžel. Byla zarostlá trávou, že se nedalo projít na druhou stranu. Praktická lékařka, kterou potkal v obchodě, mu nabízela, ať přijde do ordinace, může mu prý předepsat nějaké slabé léky, ale to vše odmítá. Chátrá nám před očima a myslím, že by mu pomohlo slyšet i pohled zvenčí, aby na svou situaci získal i jiný pohled. Přece jen jsem „pouze“ jeho mladší sestra a tu neposlechne. Chtěla bych, aby zase získal radost ze života. Jitka B., Kadaň

Paní Jitko, děkujeme za důvěru, se kterou jste se obrátila na redakci. Pokud bych se držela vaší úvodní otázky, zda se dá využít služeb psychiatra i jinde než jen v klasické psychiatrické ambulanci či při hospitalizaci v nemocnici nebo psychiatrické léčebně, odpovídám, že ano. V rámci sociální sítě se dá využít služeb např. krizového centra, kde se v tzv. multidisciplinárních týmech (týmy odborníků složených z několika různých oborů v pomáhající profesi), kde bývá členem psycholog, psychiatr, sociální pracovník, zdravotní sestra a psychoterapeut.

Taková krizová centra spadají buď pod registrovanou sociální službu, nebo se jedná o zdravotnická zařízení, která mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Pokud zůstaneme u sociálních služeb, pak v § 60 zákona o sociálních službách je krizová pomoc definována následovně:

1. Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami.

2. Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c) sociálně terapeutické činnosti,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Krizová centra obvykle působí ve větších městech a jejich služba rozhodně nenahrazuje dlouhodobou psychiatrickou péči. Jedná se o zařízení, kde se poskytuje podle výše uvedených podmínek krizová pomoc. Jejich výhodou je obvykle jejich nízkoprahovost (jednoduchá dostupnost, bez doporučení a objednání), 24hodinová dostupnost 7 dní v týdnu. Pokud tomu tak není, dá se případně tato služba kombinovat s tzv. linkami důvěry, které mají v České republice dlouholetou tradici. Některé fungují rovněž nonstop, některé jsou bezplatné nebo zpoplatněné podle běžného tarifu.

Jejich výhodou je vyšší míra anonymity, se kterou volající do služby vstupuje prostřednictvím telefonického rozhovoru. Řada pracovišť poskytujících telefonickou krizovou pomoc poskytuje i internetové poradenství. Na linkách pracují zkušení pracovníci, kteří prošli dlouhodobým výcvikem. Telefonická krizová pomoc je upravena v § 55 zákona o sociálních službách:

1. Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami.

2. Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) telefonickou krizovou pomoc,
b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Váš bratr prožívá podle všeho velmi náročné období, které nemusí zvládnout za pomoci běžně dostupných přirozených zdrojů ze svého okolí a strategií v nějakém přijatelném čase. V 60. letech 20. století provedl Holmes a Rahe klasifikaci životních událostí, které se mohou stát spouštěčem krize, a pokud do ní nahlédnete, každá taková životní událost je ohodnocena určitým počtem bodů a na základě dlouhodobého průzkumu bylo zjištěno, že pokud součet bodů během roku přesáhne hranice 250 bodů, pak s největší pravděpodobností dojde k negativním následkům v oblastech psychických, fyzických (somatických) či sociálních.

Tabulka stresových situací uvádí následující hodnoty (pouze výběr ke zmiňovanému dotazu): … rozvod 73 bodů, rozvrat manželství 65 bodů, ztráta práce 47 bodů, změna finančního stavu 35, závažné neshody s partnerem 35, změna životních podmínek 25 bodů. Jen pro doplnění uvádím, že k zátěžovým událostem patří i na první pohled obecně pozitivně přijímané události, jako např. sňatek, který je ohodnocen relativní závažností 50 bodů, přírůstek do rodiny 49 bodů.

Podle vámi popsané situace u vašeho bratra bych si dovedla dobře představit i klasickou případovou sociální práci, kdy by váš bratr spolupracoval při řešení své nepříznivé sociální situace se sociálním pracovníkem/pracovnicí. Případová práce je postavena zejména na sociálním poradenství, kdy se pracovník a klient společně snaží najít možná řešení z dané situace. Tato práce obnáší i zprostředkování kontaktů na odborná pracoviště (v tomto případě konkrétně např. na manželské poradny, job kluby, pracovní agentury, úřad práce apod.).

Doufám, že si mi podařilo nastínit i širší paletu služeb a možností, než na které jste se dotazovala při pomoci pro svého bratra. A věřím, že se mu povede ze stávající situace vytěžit i něco pro svůj další život, protože setkání s krizí není jen to špatné. Nese s sebou i možnost něčeho nového, příležitost, která se dá na základě dobrých rozhodnutí velmi dobře zužitkovat dál.


Užitečné odkazy
Registr poskytovatelů sociálních služeb
http://iregistr.mpsv.cz/socreg
Katalog lékařů a zdravotnických zařízení
http:

Zákonná ustanovení
Zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách,
v platném znění
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?