Frontální útoky na ministra Svatopluka Němečka zatím Andreji Babišovi nevycházely, a proto se rozhodl, že na to půjde od lesa. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny schválil vládní návrh změny rozpočtových pravidel. To by mohla být velmi nudná zpráva, kdyby součástí této novelizace nebyla povinnost zdravotních pojišťoven převést všechny své účty od komerčních bank k České národní bance (ČNB). Pokud tento nápad projde ostatními fázemi legislativního procesu, bude to velmi významný posun ve fungování českého zdravotnictví.
Bez úroků
Ministr financí Babiš má od svého nástupu do funkce velké politické trauma z toho, že nedosáhne na peníze, které se ve zdravotnictví protáčejí, přestože jich tam čtvrtinu sám posílá ze státního rozpočtu v platbách za státní pojištěnce.
Pokud by tyto peníze přistály na účtech centrální banky, staly by se součástí systému státní pokladny, takže Babišův úřad by s jejich částí mohl nakládat dle libosti. Zároveň by měl Babiš lepší přehled o tom, kam peníze ze zdravotního pojištění putují. Tolik oficiální argumenty ministerstva financí, jehož šéf je stále přesvědčen, že aktéři zdravotnického systému kradou, ani poledne nedrží a bez přísného dohledu majitele Agrofertu nepřestanou. Jenže opatření s sebou nese řadu dalších důsledků. Komerční banky jsou obvykle rády, když na jejich účtech klient protáčí miliardové částky. Jsou za to ochotny zdravotním pojišťovnám platit z uložených peněz procentuálně malé, ale nominálně nezanedbatelné úroky, které u ČNB nebudou. Tyto příjmy vedle příjmů z pokut a penále zaměstnanecké pojišťovny využívají pro plnění svých fondů prevence. A fondy prevence zase představují jediné peníze, které mohou pojišťovny využít k tomu, aby se alespoň nějak odlišily od konkurence. Pokud významný zdroj příjmů těchto fondů vyschne, povede to nutně k ještě většímu zglajchšaltování nabídky. A to zase nutně vyvolá otázky, zda je zapotřebí živit systém sedmi prakticky stejných pojišťoven.
Jistě lze změnit zákon o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, který pravidla plnění fondů prevence upravuje. Ale takový návrh na stole není, navíc příjmy z úroků od bank prostě nenávratně zmizí a každé peníze, které je případně nahradí, budou nevyhnutelně chybět jinde.
Podnikatelova lákavá myšlenka
Z tohoto řetězce prostých úvah se zdá, že se současná vláda rozhodla vykročit k systému jedné (státní) zdravotní pojišťovny. To by bylo zcela legitimní politické rozhodnutí vlády, v níž hraje prim levice. Problém je v tom, že přes tento i další kroky směřující k zestejnění nabídky pojišťoven a omezení jejich role se k tomuto politickému kroku nikdo oficiálně nehlásí. Těmi dalšími kroky jsou třeba Němečkova snaha sebrat pojišťovnám smluvní volnost ve vztahu k neziskovým nemocnicím nebo zjevně rostoucí role úhradových vyhlášek na úkor dohodovacích řízení. Namísto jasného politického slova to však vypadá na pokoutní salámovou metodu, což nebudí důvěru.
Pak je tu ještě druhý možný scénář, a totiž že se Babišovi po převedení peněz ze zdravotního pojištění do ČNB podaří ještě uskutečnit jeho pozapomenutý nápad, aby úhradové vyhlášky vydávalo ministerstvo financí. Pak by bylo možné v podstatě rovnou zrušit ministerstvo zdravotnictví, což je na rozdíl od státní zdravotní služby skutečně ne otřelá myšlenka. A pro podnikatele, který má významné aktivity i ve zdravotnickém byznysu, určitě dost lákavá. Ani tento politický cíl si však Babiš zatím oficiálně nevytkl.
Martin Čaban