Když byla před několika lety Luetta Merkle, 79 let, v nemocnici kvůli podezření na syndrom mrtvice, řekla sestře, že má syndrom neklidných nohou (dále jen SNN), který popsala jako zvláštní pocit, jako kdyby jí v nohách lezli červi a způsobovali, že musí v noci pravidelně vstávat a chodit.
Tu noc paní Merkle přelezla boční hrazení lůžka, aby své neklidné pocity v nohou vychodila. Sestra, která ji objevila, jak pochoduje po chodbě, ji odvedla zpět a připoutala.
Tento příběh na mne zapůsobil, protože paní Merkle je má matka. Věděla jsem, že SNN trpí už mnoho let, ale nikdy jsem netušila, jak je zničující nebo jak málo sester o něm dokonce slyšelo. V tomto článku vám chci pomoci pochopit, čím pacient se SNN prochází, a ukázat vám účinné postupy k zajištění jeho bezpečnosti a pohodlí.
Co je syndrom neklidných nohou?
Obvykle postihuje jinak zdravé lidi. SNN je motorický neklid jedné nebo obou nohou (a někdy i rukou). Přestože se jedná o nepříjemný pocit - často popisovaný jako zvláštní, jako by končetinami lezli červi - ve skutečnosti není bolestivý. Ale může vyvolat neodolatelnou potřebu pocit „vychodit“.
Protože si pacientka může pocit nejvíce uvědomovat poté, co se uloží ke spánku, může během noci mnohokrát vstát a chodit - a v důsledku toho trpět vážným nedostatkem spánku. Ve dne může SNN rušit mnohé běžné aktivity, včetně cestování, které vyžaduje dlouhé sezení, delší práci u stolu nebo dokonce sledování filmu. Přestože SNN nezpůsobuje psychiatrická porucha, dlouhodoběji trvající nedostatek spánku a jiné rušivé vlivy životního stylu mohou vést k depresi a dokonce i k sebevraždě.
Kdo je ohrožen?
Syndrom neklidných nohou postihuje 5 až 10 procent všech dospělých starších 65 let, 30 až 50 procent pacientů léčených dialýzou a 11 % těhotných žen, zejména v posledních 6 měsících těhotenství. Je také trochu běžnější u žen, třebaže se může vyskytnout u kohokoliv v jakémkoliv věku.
Příčiny SNN zůstávají záhadou. U 30 % případů se jedná o dědičnost; tento typ bývá daleko vážnější a hůře léčitelný. Dále nese pravděpodobně vinu nedostatek železa (s anémií nebo bez ní) a nízká hladina dopaminu a neurotransmiteru, který také chybí osobám s Parkinsonovou chorobou.
Zjištění SNN
Symptomy SNN mohou být nejasné, mohou vznikat pomalu a v průběhu let se objevovat a zase mizet, a tím diagnostikování SNN ztěžovat. Pacientka si nemusí ani uvědomit, že její stav vyžaduje léčbu, a může neklid připisovat jiným příčinám. Proto jestliže si stěžuje na neobvyklý pocit v nohou, nebo ji přistihnete chodit po patře v době, kdy by měla spát, mějte podezření na SNN a proveďte další vyšetření.
Nejprve pacientce vysvětlete, co SNN je, a zeptejte se jí na cukání nohou v noci nebo ve dne, a jestli jí chození nebo stání pomáhá pocit odstranit. Zeptejte se jí také, zda něčím takovým trpí někdo z její rodiny.
Pak zjistěte podrobnosti o jejím spánku, jestli ji její neklid neruší v normálním spánku. Požádejte ji, aby popsala svůj spánkový režim, včetně toho, co ji udržuje vzhůru a co ji budí, kolikrát se v noci probouzí, jak dlouho už je ze spánku vyrušována a co jí spánek usnadňuje nebo na opak ztěžuje. Také si poznačte její normální noční postupy, způsoby, jak znovu usíná a zda si zdřímne i ve dne.
Potom vyhodnoťte ostatní faktory, které by mohly její potíže se spánkem vysvětlit - například přílišná konzumace alkoholu nebo kofeinu, kouření. Všímejte si všech chronických nemocí nebo léků, které by mohly spánek rušit. Její spánkový režim mohou ovlivnit změny v denním životě, jako je přestěhování se do jiné čtvrti, úmrtí v rodině nebo změna stravovacích návyků a změna v režimu pohybu.
Pokud si myslíte, že vaše pacientka trpí poruchou spánku, ale přítomnost SNN není podle její anamnézy pravděpodobná, bude v jejím případě možná potřeba, aby její stav vyhodnotil odborník na poruchy spánku.
Minimální možnosti léčby
Bohužel, žádná spolehlivá léčba SNN není známa. Budeme-li se držet teorie, že SNN může souviset s nedostatkem železa, můžeme je účelně doplňovat. Udržování doporučených hladin kyseliny listové může odstranit příznaky u těhotných žen.
Pokud nezabírají jednotlivá opatření, může lékař předepsat léky, které ovlivňují hladinu dopaminu, jako carbidopa a levodopa, nebo lék, který organizmu pomáhá dopamin spotřebovávat, jako pargolid a gabapentin. Občas se zkoušejí i jiné léky, například benzodiazepiny – clonazepam, diazepam a carbamazepin. Přestože některý z těchto způsobů léčby pacientům může pomoci, žádný se neukázal být nějak zvlášť účinný. Dokonce i když pacientka objeví účinný lék, může u ní dlouhým užíváním přestat účinkovat a je nutné jej na měsíc nebo déle vysadit. Během přerušení léčby se mohou příznaky SNN vrátit s větší intenzitou.
Jak můžete pomoci
Ostatní zdravotníci si příznaků pacientky možná nevšímali nebo ji přesvědčili, že se jí to jen zdá. V první řadě ji proto upozorněte, že SNN je skutečně lékařským problémem a že existují léčby, které by mohla vyzkoušet.
Pomozte jí zajistit odpočinek, který potřebuje, doporučením, aby užívala vyhřívané podušky nebo pytlíky s ledem. Mohla by se také pokusit zařadit do svého dne několikrát lehké cvičení, například chůzi. Doporučte jí, aby se vyhýbala dlouhodobému sezení a nápoje obsahující alkohol a kofein konzumovala v omezené míře.
Výzkumní pracovníci si nejsou jisti, proč příznaky SNN nejsou ve dne tak vážné jako v noci. Většině lidí se SNN prospívá, mohou-li spát, kdykoliv chtějí. Při hospitalizaci své pacientky nechte boční hrazení lůžka svěšené a neomezujte ji v pohybu, jestliže to nevyžaduje jiná její zdravotní komplikace.
Jestliže se pacientka začala léčit léky, naučte ji rozpoznávat možné nežádoucí účinky a projevy rezistence na lék a ujistěte se, že ví, kdy by měla vyhledat svého poskytovatele zdravotnické péče.
Nakonec o stavu pacientky a možných vážných důsledcích, včetně těžké deprese, informujte její rodinu.
Překlad Martina Nollová IDV PZ Brno