Soukromé výdaje tvořily podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 16,6 procenta peněz spotřebovaných v českém zdravotnictví.
V roce 2007, kdy pacienti ještě neplatili regulační poplatky, tvořily soukromé výdaje obyvatel za zdraví 14,8 procenta.
Zatímco podíl veřejných výdajů na celkových penězích zdravotnictví klesl od roku 2005 do loňska o 4,1 procenta, ze 191,4 na 219 miliard korun, výdaje občanů stouply z 27,4 na 43,5 miliard. Podle zdravotnického experta KDU-ČSL Petra Fialy je spoluúčast pacientů i kvůli ekonomické krizi na hranici únosnosti, zejména pro seniory.
Výdaje resortů, krajů a obcí klesly z 21,3 na 18,5 miliardy korun
Soukromé výdaje zahrnují přímé platby pacientů za léky, nadstandardní péči a regulační poplatky, výdaje neziskových institucí, zaměstnavatelů za zdraví zaměstnanců a soukromé pojištění. Veřejné výdaje zahrnují výdaje zdravotních pojišťoven, rozpočtové výdaje resortů, krajů a obcí.
Výdaje pojišťoven v letech 2005 až 2008 stouply ze 170 na 200,6 miliardy, což je ale v podílu na zdrojích zdravotnictví pokles o 1,4 procenta. Pojišťovny hradily 76,4 procenta všech peněz zdravotnictví.
Výdaje resortů, krajů a obcí klesly z 21,3 na 18,5 miliardy korun, to je pokles podílu téměř o tři procenta - z 9,7 na sedm.
Podle Fialy i v této situaci hradí zdravotní pojišťovny péči plynule, v pololetí dokonce měly na účtech zůstatky blížící se 40 miliardám korun. Mnohé nemocnice však podle něj dostávají v důsledku regulací méně peněz než loni.
„Výsledkem je odchod 20.000 zaměstnanců ze zdravotnictví a nedostatek sester,“ varoval Fiala v časopise České lékařské komory Tempus Medicorum.
Expert soudí, že pokud se světová ekonomika v příštích dvou letech zotaví, nemělo by české zdravotnictví krizi nijak výrazně pocítit. Propad v příštím roce by měly nynější rezervy pokrýt. Pak by už podle něj měla začít skutečná reforma zdravotnictví, která „přinese strukturální změny, zprůhlední finanční toky a sníží všeobecné plýtvání ve zdravotnictví“.
I když se vláda shodla na tom, že od ledna příštího roku sníží kvůli krizi platy státních zaměstnanců o čtyři procenta, zdravotníků se to podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně nedotkne. Nejsou totiž placeni ze státního rozpočtu, ale z příjmů od pojišťoven.
Podle legislativního náměstka ministryně zdravotnictví Martina Plíška je plně v kompetenci státních nemocnic případně snížit objem nákladů na platy o čtyři procenta, například tím, že upraví pohyblivé složky mzdy, tedy sníží částky, které dostávají zdravotníci nad tabulkový tarif. Další možností je propuštění nadbytečných administrativních pracovníků.