Interview dne
Co vnímáte jako největší zdar víkendového rokování?
Komora z tohoto sjezdu vychází mnohem jednotnější a semknutější. Navíc se postavila za aktivní hájení zájmů lékařů. Lékaře totiž trápí existenční starosti: zajímá je, zda dostanou smlouvy s pojišťovnami, zda jim pojišťovna zaplatí, kolik to bude, kdy jim ty peníze dodá, kolik si z toho zase strhne. Nemocniční lékaře zase zajímá, zda nepřijdou o práci, když se nemocnice privatizuje. To jsou reálné úvahy většiny lékařů v zemi a my jsme jasně deklarovali, že je budeme řešit.
Ozývaly se ale silné proti-hlasy - jednoznačnou oporu všech lékařů tedy nemáte…
Já bych ten sjezd tak trochu přirovnal k parlamentu: i tam jsou různé názory, ale jsou legitimní. Nakonec jsem získal výraznou podporu pro svou představu silné lékařské komory, která bude garantem kvality a která zajistí pro lékaře adekvátní pracovní podmínky - abychom mohli plnit požadavky, které na nás společnost oprávněně klade. Byl to konstruktivní dialog.
Jenže ani napodruhé se v tom konstruktivním dialogu nepodařilo zvolit viceprezidenta komory…
Mě to mrzí. Každopádně to fungování komory neohrožuje, jen to mám trošku těžší já: chybí mi nejbližší spolupracovník…
Co váš sjezd znamenal pro pacienty?
Jsme nadále připraveni poskytovat pacientům bezplatnou službu, mohou se obracet na revizní komisi komory se svými stížnostmi. To trvá. Zároveň ale sjezd konstatoval, že za sedm procent hrubého domácího produktu, který republika dává na zdravotnictví, je stávající široká dostupnost a vysoká kvalita zdravotní péče neudržitelná.
Dá se tedy říci, že komora je pro zavedení spoluúčasti pacientů?
Ano, komora se jednoznačně vyslovila pro vícezdrojové financování zdravotnictví. Spoluúčast ale máme na mysli především jako regulační opatření pro nezodpovědné pacienty. Vzhledem k tomu, že u nás každý navštíví lékaře průměrně patnáctkrát za rok a v EU je to jen osmkrát, tak není něco v pořádku. A je potřeba s tím něco udělat.
Regionální deníky