Kulatý stůl na téma Zdravotnictví
„České zdravotnictví působí na první pohled sympaticky -má velmi dobré výsledky ve specializované péči, ale hodně mizerné v péči všedního dne. Hlubším pohledem na péči o chronicky nemocné, kteří spotřebují 80 procent nákladů na zdravotní péči, ale zjistíme, že chybí koordinace jejích jednotlivých poskytovatelů a odpovědnost. To se pak podepisuje na zdravotním stavu populace,“ uvedl jeden ze tří hlavních diskutujících - MUDr. Pavel Vepřek, předseda sdružení Občan. Změna podle něj musí nastat u pojišťoven, které vnímá jako pasivní správce daně, již distribuuje dle pokynu ministerstva. „Pojišťovny se po vzoru západních systémů musí stát konkurenceschopné a naplňovat principy duálního systému veřejného pojištění. Musí péči organizovat, proto je potřeba zrušit úhradovou vyhlášku i stávající podobu seznamu výkonů. Tomu by měla předcházet zákonná definice rozsahu bezplatné zdravotní péče,“ navrhl Vepřek klíčové změny ve financování.
Předseda Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel v souvislosti s úhradami péče připomněl, že mechanismus dohodovacího řízení už neplní svoji funkci - segment nemocnic provází již několik let „standardní“ nedohoda.
K principu úhrad ve zdravotnictví se vyjádřil také předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D. „Úhradovou vyhlášku bych úplně nerušil. Ve financování zdravotnictví je řada proměnných a vyhláška funguje jako distribuční mechanismus prostředků, které jsou k dispozici. Zároveň ale zavedla řadu netransparentních a komplikovaných mechanismů,“ uvedl profesor Prymula. Moderátor kulatého stolu a prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, Ph. D., MBA, připomněl závěry, na nichž se diskutující shodli - větší zapojení občanů a stimulování osobní odpovědnosti za zdraví.
Kulatý stůl na téma Léková politika
Ředitelka odboru farmacie PharmDr. Alena Tomášková a koordinátor registrace léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) PharmDr. Kamil Rössler se v diskusi dotkli problematiky seznamu vyhrazených léčiv. Alena Tomášková uvedla, že na Ministerstvu zdravotnictví vzniká vyhláška, která tato léčiva (lze je používat bez odborné konzultace a slouží k akutnímu pokrytí individuální potřeby pacienta - pozn. red.) do budoucna upraví. Naznačila, že by bylo vhodné seznam současných osmi skupin vyhrazených léků zúžit o dvě molekuly (paracetamol a ibuprofen). Důvod vidí zejména v bezpečnosti pacienta, protože nadužívání může přinášet zdravotní rizika. „Vyrůstá nám generace, která extrémně dostupný paracetamol a ibuprofen nepovažuje ani tak za lék jako spíš za standardní součást života. Výdej těchto molekul by se měl vrátit výhradně do lékáren,“ uvedla.
Zástupce SÚKL Kamil Rössler připomněl, že máme několikanásobně vyšší spotřebu těchto léků oproti okolním státům. Řešení by mohlo poskytnout zlepšení systému kontroly a školení výdejců vyhrazených léků. Za neúměrně velký považuje seznam vyhrazených léků také emeritní předseda České farmakoekonomické společnosti profesor Jan Švihovec, který se přimlouvá za přehodnocení pravidel, za jakých jsou léky do seznamu zařazovány. Do diskuse vstupoval také vedoucí lékárník ústavní lékárny Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) PharmDr. Michal Hojný. Shrnul závěry diskuse, v níž se účastníci shodli na nežádoucím posunu startu e-receptu, nutnosti nastavit pravidla ke snížení reexportu a zvýšení dostupnosti léků.