Pokrývá celé tělo vyjma očí a tělesných otvorů, a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. Nejtenčí kůže je na očních víčkách a penisu, nejsilnější na zádech a na patách.
Kůže plní řadu úkolů, mezi které patří zejména její ochranná funkce. Pokožka chrání lidský organismus před UV zářením, horkem, chladem, mikroorganismy a dalšími škodlivými vlivy prostředí.
Funkce kůže
Významná je její termoregulační funkce, neboť kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla pomocí kožních cév a potních žláz. V horku se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průtoku krve a vylučování potu. Kůže také zadržuje vlhkost, a udržuje se tak vláčná a pružná. Nelze však opomenout ani další významné funkce lidské kůže, pro úplnost si je alespoň v bodech uveďme:
* vylučovací a sekreční: vedle ledvin je kůže důležitým orgánem pro vylučování solí a odpadních látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají zároveň k ochraně kůže. Na povrchu kůže se tvoří kyselý plášť, který chrání před mikroorganismy,
* senzorická: v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění tkání,
* resorpční: skrze kůži je možné aplikovat některé prospěšné či léčivé látky (například ve formě mastí). Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže (například popálením) má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy a k poruše homeostázy,
* skladovací: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě zásobní také funkci mechanickou a izolační. Jsou zde také vitaminy rozpustné v tucích: A, D, E a K,
* estetická funkce a komunikace: kůže se podílí na neverbální komunikaci. Například při červenání či zblednutí je možné odhadnout psychické rozpoložení jedince.
Stav ba kůže
Kůže se skládá z pokožky, škáry a podkožního tukového vaziva. Pokožka je povrchová vrstva kůže a je tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož buňky na povrchu odumírají, rohovatí a odlupují se. Celá pokožka se obmění asi za tři týdny. Ve vazivových buňkách hlubších vrstev je uložen pigment melanin produkovaný melanocyty, chránící tělo před škodlivými účinky UV záření. Množství melaninu ovlivňuje barvu kůže (a vlasů) a zvyšuje se právě působením UV záření.
Škára je vazivová vrstva kůže. Je tvořena sítí kolagenových a elastických vláken, zajišťujících kůži pevnost a pružnost. Ztráta pružnosti kůže je přirozeným projevem stárnutí, kdy se kůže uvolňuje, skládá do záhybů a vrásek. Ve škáře se dále nacházejí mízní a krevní cévy, senzorické receptory, potní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Podkožní tkáň je nejhlubší vrstva kůže a obsahuje vrstvu podkožního tuku. Slouží jako zásobárna energie a chrání svaly a nervy. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla. Nejvíce tukové tkáně je uloženo na břiše, hýždích a stehnech.
Fakta o vlasech
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových váčků. Samotný vlas je tvořen zrohovatělou organickou látkou - keratinem. Z chemického hlediska vlasy obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík, železo, měď, zinek, jod, aminokyseliny, proteiny, lipidy a vodu.
Člověk má na hlavě asi osmdesát až sto padesát tisíc vlasů (nejvíce vlasů mají světlovlasí lidé, nejméně zrzaví) a dva až pět milionů vlasových váčků, z nichž asi dvanáctkrát vyroste vlas. Vlas roste dva až šest let a potom vypadne. Denně člověku vypadne sedmdesát až sto vlasů.
Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství či nedostatek vitaminů. Nevratné vypadávání vlasů je ovlivněno činností mužských hormonů. Zbarvení vlasů je dáno geneticky a ovlivňuje je tvar a vnitřní skladba melaninových zrn. Biologicky jsou vlasy ve formě chlupů nebo srsti přítomny téměř u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace.
K čemu máme kožní žlázy
Potní a mazové žlázy se podílejí na termoregulaci, ochraně a dalších kožních funkcích (viz funkce kůže). Potní žlázy produkují pot. Jsou po těle nerovnoměrně rozloženy, nejvíce je jich v podpaží, na čele, dlaních a ploskách nohou. Množství vyloučeného potu závisí na teplotě prostředí a tělesné námaze a kolísá od půl do deseti litrů za čtyřiadvacet hodin.
Mazové žlázky se nacházejí všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy. Výměšek mazových žláz, kožní maz, činí pokožku vláčnou a hebkou a chrání ji. Chrání také vlasy a chlupy před vysycháním a lámáním. Oproti tomu apokrinní (sexuální) žlázy začínají pracovat v pubertě. Nacházejí se v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů a produkují specificky zapáchající výměšky.
Mléčná žláza je největší kožní žlázou v těle. Je založena u obou pohlaví, ale pouze u dívek se v pubertě vyvíjí pod vlivem ženských pohlavních hormonů. Plně vyvinutá a funkceschopná je až v závěru těhotenství a během laktace.
Dermatologie a dermatovenerologie Obor medicíny, který se zabývá nemocemi kůže, se nazývá dermatologie. V rámci Evropské unie je základním medicínským specializačním oborem dermatovenerologie, zaměřující se na kožní a pohlavní (venerické) nemoci.
Podspecializacemi oboru jsou například dětská dermatologie, dermatologická alergologie a imunologie, dermatologická mykologie, dermatologická angiologie, dermatologická onkologie, dermatologická chirurgie a korektivní dermatologie a další.