Demence byla i hlavním tématem letošních Pražských gerontologických dnů, které se konaly 22.–23. září na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Hovoříme o nich s ředitelkou České alzheimerovské společnosti, o. p. s., Mgr. Martinou Mátlovou.
„Život s demencí – nové perspektivy“ byl podtitul letošní konference. Byly tedy příspěvky věnované především demenci?
Problematice se podrobně věnujeme již třetím nebo čtvrtým rokem. S tím, že dříve jsme ji zařazovali do zvláštní sekce a nyní se zaměřujeme pouze na demenci a její jednotlivé aspekty. Mimo ty medicínské a sociální to letos nově byla i sekce věnovaná roli architektury a designu v péči o lidi s demencí.
Co (víc) můžeme udělat pro lidi s demencí? Kde jsou rezervy v péči?
Důrazem na život, nikoli péči se chceme přiblížit evropskému pojetí, které zdůrazňuje, že má-li člověk demenci, jeho život nekončí. Základem však je, a vnímám to jako slabinu české zdravotní péče, že mnoho lidí s demencí nemá diagnózu. Odhadem jsou to až tři čtvrtiny lidí trpících kognitivní poruchou. Nově vzniklý registr zdravotních pojišťoven by nám měl v brzké době přinést konkrétní data. Bohužel řada rodinných příslušníků i odborníků vnímá jakýkoli kognitivní deficit u seniora jako nezbytnou součást jeho stárnutí, a nevěnuje mu proto patřičnou pozornost. Na druhé straně se nezřídka jako demence diagnostikuje kognitivní deficit, který může mít zcela jinou příčinu, a pacient není adekvátně léčen.
Co lze udělat pro lepší osvětu? A nabízí vaše společnost poradenství pro pacienty a jejich pečující?
Každoročně například probíhají v tuto dobu Dny paměti v Českém rozhlase, které se problematice demence věnují. Snažíme se tak širokou veřejnost upozornit, že pokud člověk zapomíná, měl by vyhledat odbornou pomoc. Pokud se mu to nedaří, například prostřednictvím praktického lékaře, může nás kontaktovat a my mu s pomocí speciálních testů sdělíme, zda jsou jeho potíže s pamětí objektivní a je třeba navštívit specialistu. To znamená neurologa, psychiatra či geriatra. Kontaktní místa jsou po celé republice, a vyšetření je tedy relativně dostupné.
Zatím neznáme lék na Alzheimerovu chorobu. Pomáhá něco v oblasti prevence?
V poslední době se objevují pozitivní zprávy, že preventivní opatření mají výsledky. V tomto smyslu se hovoří o trénování paměti, mentální aktivitě, ale také o potřebě udržování sociálních aktivit a v neposlední řadě o zdravém životním stylu.
Poskytujete konkrétní informace o péči a ubytovacích zařízeních?
Nabízíme odborné sociální poradenství formou hloubkových konzultací, kterých se účastní člověk s demencí, popřípadě i jeho pečující, a při nichž lze získat základní informace o demenci, péči, sociální pomoci. Zjišťujeme přitom, že poptávka po tomto poradenství je stále větší. Obracejí se na nás i mnozí lékaři.
Jak to vypadá v oblasti péče o pacienty s pokročilou demencí?
Myslím, že se tato péče zlepšuje. Rozšiřuje se také nabídka zařízení, která se o tento typ pacientů starají. Na trh navíc vstupují různé komerční subjekty, takže je k dispozici více lůžek. Důležité je, že se zlepšuje kvalita péče v ubytovacích zařízeních, jako jsou domovy se zvláštním režimem. V tomto ohledu se nám velice osvědčil certifikační systém Vážka. Seznam certifikovaných zařízení lze nalézt na stránkách České alzheimerovské společnosti.
Předpokládám, že zmíněná zařízení komerčních subjektů jsou dostupná jen pro někoho. Hradí zdravotní pojišťovny alespoň částečně pobyty v těchto ubytovacích zařízeních?
V tomto případě ne, protože se jedná o sociální služby. Tato péče je drahá, protože je náročná. A nemyslím si, že by byl dostatek míst, která jsou bezplatná a zároveň kvalitní. Bohužel si v tomto případě rodina musí pomoci sama. Pacientovi a jeho rodině je však možné poskytnout příspěvek na péči.
Mgr. Martina Mátlová