Kvalita života je velmi široký pojem a záleží na individualitě jedince, jak se k této problematice postaví. V článku představuji výsledky svého šetření v oblasti kvality života dlouhodobě hospitalizovaných seniorů v Psychiatrické nemocnici Kroměříž (PNKM).
Zabývala jsem se pohledem seniorů na tuto otázku, zda shledávají problematiku kvality života pro svůj život důležitou. Využity byly standardizované dotazníky WHOQOL BREF a WHOQOL OLD. Zjištěné poznatky nabídly přehled o kvalitě života vybrané skupiny seniorů a zároveň mohou pomoci zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto nemocné.
Jak určit kvalitu života?
Definice jsou nejednotné. Většina vychází z Maslowovy teorie potřeb. Shodují se, že se jedná o velmi subjektivní pojem, který by měl být tvořen údaji o psychickém, fyzickém a sociálním stavu jedince. Mezi faktory, které ovlivňují kvalitu života, patří věk, pohlaví, vzdělání či rodinná situace. Ptáme-li se na kvalitu života v medicíně, zajímá nás především v souvislosti s léčbou. Nezajímají nás jen somatické a laboratorní výsledky, ale máme snahu zjistit i subjektivní pohled daného jedince na jeho život s nemocí a léčbou. Dlouho byla kvalita života brána jako objektivní kritérium hodnocení míry nezávislosti a normálního fungování v běžném životě. Postupem času byl přikládán důraz na subjektivní stránku kvality života.
Co si senioři myslí o kvalitě života? Jaké problémy mají dlouhodobě hospitalizovaní senioři na gerontopsychiatrických a psychiatrických odděleních, co je zajímá, z čeho mají radost, co je dokáže nadchnout, ale i co je trápí, co se jim nelíbí, čeho se bojí a z čeho mají obavy? Zajímalo mě, jakým způsobem využít získané informace v praxi. Je možné díky těmto informacím přispět ke zkvalitnění ošetřovatelského procesu a v konečné fázi pak přispět ke zvýšení kvality jejich života?
Střední délka života občanů narozených v ČR k 31. 12. 2010 je u mužů 74,4 roku a u žen 80,6 roku. K 31. 12. 2012 bylo v ČR již 16,5 % obyvatel starších 65 let (Tomková, 2012). Česká správa sociálního zabezpečení evidovala v lednu 2013 celkem 1103 sto- a víceletých občanů. Z toho bylo 920 žen a 183 mužů.
Cíl: Zjistit úroveň kvality života v PNKM dlouhodobě hospitalizovaných seniorů ženského pohlaví a zjistit, které faktory ovlivňují kvalitu jejich života.
Soubor: Výběr respondentek byl záměrný, podmíněný věkem, délkou hospitalizace a dosaženým vzděláním. Bylo vybráno 100 žen. Délka hospitalizace v PNKM byla od 2 do 12 měsíců. Dotazníky WHOQOL BREF a WHOQOL OLD byly vyhodnoceny celkově pro skupinu respondentů, dále pro skupinu seniorů věkového rozmezí do 79 let a nad 80 let, pro skupinu seniorů s nižším vzděláním (základní + vyučena) a vyšším vzděláním (SŠ a VŠ).
Vyhodnocení dotazníku WHOQOL BREF
Doména 1 (fyzický stav zdraví): doménové skóre bylo 11,68. Do fyzického stavu můžeme zařadit bolest, nepříjemné pocity, energii, únavu, spánek, ale i odpočinek. Nejnižší skóre měla otázka Q4 (Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohla fungovat v každodenním životě?) s modem 2 (hodně).
Doména 2 (prožívání): bylo dosaženo doménového skóre 12,08. Zde můžeme zařadit pozitivní pocity, myšlení, paměť, soustředění, sebedůvěru, sebeúctu, vnímání vlastního těla a negativní pocity. Nejnižší položkové skóre bylo u otázky Q11 (Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě?).
Doména 3 (sociální vztahy): jedná se o oblast bezpečnosti, rodinných vztahů, sexuální život, skóre vyšlo 12,46. Otázka s nejnižším položkovým skóre byla Q21 (Jak jste spokojena se svým sexuálním životem?).
Doména 4 (prostředí): dosáhla doménového skóre 12,76. Doména 4 byla zaměřena na finanční situaci, fyzické bezpečí a jistotu, dostupnost a kvalitu zdravotní péče, záliby, přístup k informacím a dopravu. Nejníže byla v doméně 4 hodnocena otázka Q12 (Máte dost peněz k uspokojování svých potřeb?).
Otázka Q1 (Jak byste hodnotila kvalitu svého života?): skóre otázky mělo hodnotu 3,37 a otázka Q2 (Jak jste spokojena se svým zdravím?) hodnotu 3,14.
Zjištěné výsledné hodnoty doménových skóre ve všech doménách dotazníku WHOQOL BREF se nacházejí v oblasti mírně snížené kvality (viz graf 1). K populačním normám hodnot doménových skóre podle Dragomirecké se seniorky nejvíce přiblížily v doméně 4 (prostředí) (viz tab. 1).
Vyhodnocení WHOQOL BREF podle věku
Po rozdělení respondentek do skupin dle věku na kategorii do 79 let a nad 80 let bylo ve všech doménách dotazníku WHOQOL BREF výsledné doménové skóre i položkové skóre u otázek Q1 a Q2 vyšší u nemocných ve věkové kategorii nad 80 let. Ovšem ve všech doménách se výsledné skóre podle populačních norem nachází
v oblasti mírně snížené kvality, kromě domény 4 (prostředí), kde se obě skupiny dotázaných dostaly na spodní hranici populační normy. Můžeme říci, že skupina respondentek nad 80 let hodnotí svoji kvalitu života lépe než skupina do 79 let. Rozdíly nejsou nijak výrazné (viz tab. 2).
WHOQOL BREF – Celkové srovnání podle vzdělání
Dále byly ženy rozděleny do skupin podle vzdělání. Skupina klien tek se vzděláním základním/vyučena dosáhla nižšího doménového skóre v doméně 1 (fyzické zdraví) a 3 (sociální vztahy). U odpovídajících se vzděláním SŠ/VŠ bylo nižší doménové skóre zjištěno v doménách 2 (prožívání), 4 (prostředí), ale i položkové skóre u obou samostatně hodnotících otázek Q1 (kvalita) a Q2 (zdraví). Celkově skupina respondentek s vyšším vzděláním hodnotila kvalitu svého života jako horší v oblasti pozitivních pocitů, myšlení, paměti, soustředění, sebedůvěry, sebeúcty, vnímání vlastního těla, financí, fyzického bezpečí a jistoty, dostupnosti a kvality zdravotní péče, zálib, přístupu k informacím a dopravy.
Skupina dotazovaných se vzděláním základní/vyučena hodnotila hůře oblast nepříjemných pocitů, problémů s bolestí, energií, únavou, spánkem, odpočinkem, ale i bezpečnost, rodinné zázemí a sexuální život. Opět se všechny hodnoty při porovnání s populačními normami nacházely na hranici mírně snížené kvality. Nejvyšší skóre, které se blíží ke spodní hranici populační normy, bylo vidět v doméně 4 (prostředí). Rozdíly mezi skupinami nejsou velké (viz tab. 3).
Celkové srovnání dotazníku WHOQOL OLD
Druhý použitý dotazník ve výzkumném šetření WHOQOL OLD hodnotí kvalitu života v 6 doménách (oblastech) života a byl vytvořen pro specifickou skupinu res pondentů nad věkovou hranici 60+.
Doména 1 (fungování smyslů):
bylo dosaženo doménového skóre 12,85. Do této oblasti řadíme otázky týkající se problematiky smyslů (zrak, sluch, hmat, čich) a problémů s nimi spojenými, jako je komunikace, každodenní činnosti. Otázka OLD20 (Jak Vám slouží smysly?).
Doména 2 (nezávislost), která hodnotí schopnost žít samostatně, rozhodovat se a oblíbené činnosti: bylo dosaženo doménového skóre 11,72. Nejnižší položkové skóre bylo u otázky OLD11 (Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste ráda dělala?).
Doména 3 (naplnění): mapuje problematiku spokojenosti s možnostmi něčeho dosáhnout, hodnotí již dosažené cíle a možnosti být i nadále užitečný. Doménové skóre vyšlo 12,30, získaná hodnota se nachází pod spodní hranicí průměrné populační normy. Nejníže byla hodnocena otázka OLD12 (Jak jste spokojena s možnostmi nadále v životě něčeho dosáhnout?).
Doména 4 (sociální zapojení):
dosažené skóre bylo 12,50. Doména se zabývá spokojeností s možností trávení volného času, zájmovou činností, aktivitami a zapojením do společenského dění. Respondentky nejníže hodnotily otázku OLD17 (Jste spokojena s tím, nakolik jste aktivní?).
U otázky OLD18 (Jak jste spokojena s možnostmi svého zapojení do společenského – místního – dění?) vyšlo položkové skóre 3,37. Podle Dragomirecké je populační norma 3,20. Zde se dostáváme nad hranici průměru. Tato skutečnost ukazuje a pozitivně hodnotí možnosti, které nabízí Psychiatrická nemocnice Kroměříž, kde se seniory pracují ergoterapeuti, fyzioterapeuti, dochází psycholog na skupiny a aktivně se zapojuje lékař do komunit na oddělení. Dále je zde možnost pracovní terapie, pacientského klubu či návštěvy kaple. V případě horšího zdravotního stavu jsou možné návštěvy řádových ses ter či faráře. Dochází tak k alespoň částečnému využití volného času hospitalizovaných a zároveň k jejich zapojení do společenského dění.
Doména 5 (smrt a umírání):
skóre bylo 12,64. Doména se zabývá otázkami smrti, umírání či strachu z bolesti s ním spojené. Zde jsem se obávala reakce odpovídajících, ale nakonec to byl velmi milý a pro mne poučný rozhovor. Více než obavy ze smrti samotné v něm převládal strach z bolesti a ztráty kontroly.
Doména 6 (blízké vztahy): bylo zjištěno doménové skóre 12,76. Doména hodnotí význam přátelství, lásky, příležitosti milovat a být milována. Nejnižší položkové skóre udávají respondentky v otázce OLD24 (Máte příležitost být někým milována? – viz graf 2). Výsledné hodnoty doménových skóre ve všech doménách dotazníku WHOQOL OLD byly v oblasti spodní hranice kvality průměrné populační normy (viz tab. 4).
Srovnání WHOQOL OLD podle věku
U oslovených ve věkové skupině do 79 let bylo zjištěno vyšší doménové skóre u domén 1 (fungování smyslů), 5 (smrt a umírání) a 6 (blízké vztahy). Můžeme říci, že mladší respondentky vnímají lepší kvalitu svého života v oblasti smyslů, nebrání jim tolik v komunikaci s okolím a v každo denních činnostech, mají větší příležitost milovat a být milovány.
U skupiny dotazovaných nad 80 let bylo dosažené doménové skóre vyšší v doméně 2 (nezávislost), 3 (naplnění) a 4 (sociální zapojení). Tyto ženy mají vyšší skóre v oblasti zahrnující trávení volného času, rozhodování, akceptování svého života. Mají dobrý pocit z dosažených cílů v životě, ohledně možností zapojení se do společenského dění. Rozdíly mezi oběma skupinami jsou opět velmi malé (viz tab. 5).
Srovnání WHOQOL OLD podle vzdělání
V druhém případě byly oslovené ženy rozděleny do skupiny podle vzdělání. Z vyhodnocených údajů bylo vidět, že dosažená hrubá skóre jsou vyšší u respondentek se vzděláním základní/vyučena,a to ve všech šesti domén oproti dosaženým skóre u dotázaných se vzděláním SŠ/VŠ.
Nejmenší rozdíl je patrný u domény 4 (sociální zapojení). Největší rozdíl skóre pak vidíme u domény 1 (fungování smyslů). Z daných dat vyplývá, že klientky s nižším vzděláním v našem případě základní/vyučena hodnotí kvalitu svého života ve všech oblastech daného dotazníku lépe než oslovené ženy se vzděláním SŠ/VŠ. Nejnižší dosažené skóre bylo u obou skupin v doméně 2 (nezávislost; viz tab. 6).
Faktory ovlivňující pohled na kvalitu života
Druhým cílem práce bylo zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují pohled na hodnocení kvality života dlouhodobě hospitalizovaných seniorek v PNKM. V obecné verzi dotazníku WHOQOL BREF vyšlo velmi nízké hodnocení v doméně 1, která se zabývá pocitem bolesti a nepříjemnými pocity s ní spojenými, tedy nakolik dokáže bolest ovlivnit aktivní život. Únava a nedostatek energie se odráží v hodnocení kvality života. Výzkum ukázal, že i problémy se spánkem a nedostatek odpočinku ať už aktivního nebo pasivního narušuje možnou vnitřní pohodu. V případě jedince s psychickým onemocněním to platí ještě více. Zjistila jsem to, co již psali jiní, že v případě nemoci dochází ke zkreslení pohledu na kvalitu života. Každý jedinec na tuto skutečnost reaguje jinak. Zdraví organismu má velký vliv na vnitřní pohodu a rozpoložení jedince.
Ve specifickém dotazníku určeném pro seniory bylo nejnižší doménové skóre v doméně 2 (nezávislost), která hodnotí schopnost samostatnosti, být samostatný – žít nezávisle.
Ve skupině respondentek rozdělených podle vzdělání i podle věku bylo nejnižší skóre také v doméně 2 (nezávislost).
Právě závislost na zdravotní péči a na pečovatelské péči z řad odborníků nebo rodiny bývá často problémem. Senior má pocit, že ztrácí svoji autonomii a stává se závislým. Není schopen postarat se sám o sebe a tím vzrůstá pocit neschopnosti, snižuje se sebedůvěra, dochází k izolaci, narůstá pocit omezení v rozhodování sama za sebe. Nevidí žádné další cíle a možnosti naplnění. Důležitá je pomoc rodiny, přátel, pečovatelů a brzký návrat seniora domů nebo do prostředí jemu známého (domov důchodců, penzion atd.). To má v konečné fázi za následek zkrácení doby hospitalizace a omezení nákladů na léčbu. V prostředí seniorovi dobře známém pak dochází ke zlepšení nálady, zapojení do okolního dění a tím i zlepšení pohledu na život.
Doporučení pro praxi
Z dat výzkumného šetření vyplývá a lze doporučit: • využívat dotazníky hodnocení kvality života v praxi, • klást důraz na individuální přístup k nemocnému, • posuzovat priority pro každého nemocného s ohledem na léčbu a na jeho zájmy, • zlepšit komunikaci s příbuznými nemocných, • zajistit edukaci rodiny v oblasti psychického onemocnění a jeho léčby, • přispět ke zvýšení edukační činnosti sestry, • zlepšit komunikaci s pa ci en -tem, • snížit míru fyzické a psychické zátěže pečujících o psychicky nemocné, • intervence zaměřit na podporu nezávislosti nemocného, aktivizovat podporu rodiny, • zajistit vzdělávání sester v oblasti kvality života, • zapojit sestry do ošetřovatelského výzkumu.
Dobré vztahy mají pozitivní vliv na kvalitu života
Téma kvality života se v poslední době objevuje stále častěji a stále více vzbuzuje zájem společnosti. Srovnáním průměrů jednotlivých domén (oblastí) dotazníku kvality života WHOQOL BREF byly zjištěny hodnoty na spodní hranici průměrových populačních norem dotazníku WHOQOL BREF. I v samostatných otázkách Q1(Jak byste hodnotila kvalitu života?) a Q2 (Jak jste spokojena se svým zdravím?) bylo zjištěno nízké skóre a při porovnání s populačními normami se skóre opět nachází na spodní hranici normy. Při porovnání obou otázek Q1 a Q2 bylo vidět, že spokojenost se zdravím je procentuálně ještě nižší než hodnocení vlastní kvality života. Naskýtá se otázka, zda seniory kvalita života v celkovém kontextu zajímá, jestli to není pojem, který je pro ně velmi obecný.
Také vyhodnocením domén dotazníku WHOQOL OLD byly zjištěny hodnoty na spodní hranici populačních norem ve stáří. Opravdu nízké doménové skóre vyšlo v doméně 2 (nezávislost), zde je vidět, že situace závislosti ať už na zdravotní péče či na pomoci rodiny je pro seniory velmi závažným tématem. Vleklé fyzické i psychické potíže, sociální izolace, ztráta či omezení pohybu a úbytek výkonu značně narušují vnitřní pohodu seniorů a odráží se tak negativně na vnímání vlastní kvality života. Naopak dobré rodinné vztahy a přátelé mohou mít pozitivní vliv na kvalitu života.
Stáří a stárnutí je období života, které se týká každého z nás. Možná i proto je třeba se ptát, jaké stáří budou mít naši rodiče, jaké stáří chceme mít my a co pro tuto vizi můžeme udělat.
Literatura u autorky
Tab. 1 Srovnání celkového vyhodnocení WHOQOL BREF s populační normou pro respondenty 60+
Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Q1 Q2
Výsledek měření 11,68 12,08 12,46 12,76 3,37 3,14
Populační norma 60+ 13,71 13,95 13,96 13,58 3,82 3,67
Tab. 2 Vyhodnocení WHOQOL BREF podle věku
Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Q1 Q2
Do 79 let 11, 69 12, 02 12, 12 12, 75 3, 37 3, 06
Nad 80 let 11, 78 12, 23 12, 91 12, 84 3, 41 3, 08
Tab. 3 WHOQOL BREF celkové srovnání podle vzdělání
Věk Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Q1 Q2
Základní/vyučena 11,65 12,20 12,45 12,96 3,42 3,20
SŠ/VŠ 11,71 12,09 12,50 12,45 3,32 2,96
Tab. 4 Celkové srovnání dotazníku WHOQOL OLD
Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Doména 5 Doména 6
Výsledek měření 12,85 11,72 12,30 12,50 12,64 12,76
Populační norma 60+ 14,32 14,64 13,80 13,98 12,77* 14,27
Tab. 5 Srovnání WHOQOL OLD podle věku
Věk Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Doména 5 Doména 6
Do 79 let 13 11,70 12,22 12,12 12,48 12,32
Nad 80 let 12,70 11,74 12,38 12,32 12,30 12
Tab. 6 srovnání WHOQOL OLD podle dosaženého vzdělání
Vzdělání Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Doména 5 Doména 6
Základní/vyučena 13,42 11,90 12,42 12,54 12,92 12,26
SŠ/VŠ 12,28 11,54 12,18 12,50 12,56 12,06
O autorovi| Mgr. Marcela Grochalová, Psychiatrická nemocnice Kroměříž, grochalovam@seznam.cz