Komentář čtenáře Zdraví.Euro.cz
Vzpomínáme si na porevoluční euforii? Jaké byly plány, co vše změníme, jak budeme dobří? Preference železniční dopravy
jako nejekologičtější, plynofikace pro zdraví občanů, kvalitní prevence a zlepšení zdravotní péče, konečně demokracie a skoncování s úřednickou byrokracií a jistě ještě další plány.
Průměrné platy měly být v roce 2000 podle slibů ODS a pana Klause 20 000 Kč. Jak to vlastně vše bylo naplněno a kde jsem se ocitli?
Asi odpověď na to je dost jednoznačná. Ale jak konkrétně to vyznělo ve zdravotnictví? Pokud úmrtnost na kardiovaskulární choroby byla dříve asi 55% a byli jsme jednou z nejhorších zemí v tomto směru, tak se nic nezlepšilo. Není to samo sebou, chyba musí někde být. Tou základní je stále zastaralý systém zdravotní péče, který se při vývoji vědy a pokroků ve zdravotnictví stává u nás naopak stále byrokratičtější a více nedokonalý.
|
CHCETE ZÍSKAT HODNOTNOUODBORNOU LITERATURU?NAPIŠTE NÁM I VY!VÍCE INFORMACÍ ZDE |
Pokud ve světě jde vývoj a úroveň péče ruku v ruce, pak u nás je potřeba kvalitní a komplexní péče stále více tříštěna a omezována byrokratickými postupy z ministerstva a pojišťoven, které se kupodivu stávají údajně legislativními.
Pak nemůže lékař znát plně zdravotní stav pacienta, je přemíra administrativy, léčebné postupy doktorů jsou mnohdy protichůdné, pacienti jsou zatíženi přecházením mezi ambulancemi a je to i nadměrnou ekonomickou zátěží pro zdravotní pojišťovny.
Prevence kardiovaskulárních chrob se omezuje na zjišťování cholesterolu, což jen nepatrně souvisí s úrovní KV rizika a někdo s hladinou přes 6 se často dožije vyššího věku a bez infarktu myokardu či CMP než jiný s hladinou pod 5.
Obezity spíše přibývá, stejně jako kouření. Podobně s tím některých nádorových onemocnění, bolestí zad, sterility či metabolických chorob atd. Česká primární zdravotní péče je hodnocena z pohledu zahraničí jako, a to slušně řečeno, hodně pozadu.
Český doktor, místo aby měl zajištěnu dostatečnou možnost přípravy na zaměstnání a hladký přístup k veškerému vzdělávání, se utápí v množství přesčasů a překážkách ve výkonu lékařské profese, pak stěží může odpovídajícím způsobem reprezentovat zdraví ve společnosti. Často pohodě nepřispívají i špatné vztahy a klasické rysy české povahy.
Účelem není vypisovat, jak vše má vypadat, ale spíše jen upozornit, že některé ukazatele opravdu nelžou a něco vážného v našem zdravotnictví asi opravdu není v pořádku. A to vše při všech pokrocích ve zdravotnictví a špičkové úrovni mnoha pracovišť.
MUDr. Pavel Nenička, www.Zdravi.Euro.cz
autor je interntista z okresu Hodonín
