„Metodologicky, organizačně a technologicky zajišťovat komplexním a systémovým způsobem rozvoj a realizaci programů a projektů podpory kvality a efektivity zdravotní péče,“ popsal jeho hlavní cíl mluvčí ministerstva Otakar Černý. Ministerstvo zatím nemá představu, kolik lidí by centrum zaměstnávalo ani kolik by stála jeho činnost. Mluvčí tvrdí, že program se teprve připravuje. Jasné není ani to, zda by informace porovnávající jednotlivá zařízení byla k dispozici všem lidem. Zatím záleží pouze na jednotlivých zdravotnických zařízeních, zda výsledky léčby zveřejní. Po sledování kvality péče v zemi a zveřejňování výsledků již delší dobu volají jak organizace pacientů, tak i část lékařů. „Souhlasím s tím, aby ministerstvo průběžně sledovalo určité předem stanovené parametry a kontrolovalo, zda si je jednotlivá zařízení uměle nevylepšují, “ uvedl prezident lékařské komory David Rath. „Nejsem si jist, zda je nejvhodnější touto činností pověřit Státní zdravotní ústav, ale teoreticky to je možné. Parametry a jejich využití nemohou vymyslet úředníci. Ti mohou data zpracovávat a předávat je dál, “ řekl Rath. Parametry, podle nichž se budou zařízení sledovat, by podle Ratha měli stanovit lékaři. Komora již dříve navrhla, aby se od výsledků zařízení odvíjely například odměny pro ředitele nemocnic. S účastí pacientů při sledování kvality léčby ministerstvo zatím nepočítá. Vladimíře Boškové z Občanského sdružení na ochranu pacientů se úmysl ministerstva nelíbí. „Jakýkoli úřad či rada, které by se u nás zabývaly hodnocením kvality zdravotní péče - kdesi tajně za zády lidí k takovým institucím a orgánům nebude mít veřejnost žádnou důvěru, “ prohlásila. V západních zemích včetně Německa, Rakouska či Švýcarska podobné instituce, jakou má být plánované centrum, neznají. Kvalitu péče v těchto zemích kontrolují například komise ustanovené při zdravotních pojišťovnách. V těch zasedají i zástupci klientů a lékařů.
RADKA WALLEROVÁ, Slovo, 7.9.2001