Městská nemocnice Ostrava-Fifejdy má dlouholetou tradici – v letošním roce uplyne 152 let od jejího založení. Dnes patří městu a má 868 akutních lůžek a 190 lůžek následné péče. Celkový počet ročně hospitalizovaných pacientů je okolo 25 tisíc. Významně se zkrátila průměrná doba hospitalizace, a to z 16 dnů na dnešních 9,1 dne. Je to výraz zvýšené produktivity nemocnice, změny struktury hospitalizovaných pacientů, ale je to současně i signalizace změny v zatížení celého zdravotnického personálu, zvláště ošetřovatelského.
Foto archív Marta Jedličková
Z tohoto důvodu bylo pro mne důležité provést kvantifikaci ošetřovatelské péče a stanovit optimální počet ošetřovatelského personálu. Využila jsem publikaci „Metoda kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu personálu“ autorů Mgr. Karly Pochylé a ing. Otakara Pochylého. Shrnuli zde výsledky výzkumu pracovní zátěže sester od kolektivu pracovníků IDV PZ Brno.
První náměry byly prováděny v roce 1998 na všech standardních jednotkách, včetně jednotek intenzívní péče a ARO. V roce 1999 byly zopakovány v celém zařízení a zároveň v Závodní nemocnici Vítkovice na všech standardních odděleních s 511 lůžky. Chtěla jsem tak mít možnost porovnání potřeby ošetřovatelského personálu v nemocnicích různého typu.
Všechny náměry probíhaly ve stejném časovém rozmezí – v 7týdenním časovém období včetně sobot a nedělí – a prováděly je vrchní a staniční sestry jednotlivých oborů a oddělení. Opakovanou instruktáží byla zajištěna spolehlivost správné klasifikace pacientů a sumarizace speciálních a ostatních ošetřovatelských činností. Metoda mi umožnila kvantifikovat základní, speciální i nepřímou ošetřovatelskou péči na standardních odděleních. Časové hodnoty přidělené jednotlivým kategoriím pacientů a ošetřovatelským činnostem odpovídaly i našim zkušenostem o potřebném rozsahu ošetřovatelské péče.
Na ARO a JIP (podle pokynů VZP) je počet ošetřovatelského personálu dán mírou jejich zátěže, kterou stanovuje tzv. sazebník TISS (Terapeutic Intervention Score System). Tento systém však nezahrnuje ostatní ošetřovatelskou péči, která je poskytována i na intenzívních jednotkách. I zde jsme využili metodu kvantifikace, stanovenou pro tato pracoviště.
Kombinací dvou metod – podle VZP vztahem k sazebníku TISS a stanovením potřeby ostatní ošetřovatelské péče - byl propočten potřebný počet sester. Optimalizace ošetřovatelského personálu byla dána rozdílem v počtu sester stanovených právě popsaným způsobem proti skutečnosti na jednotlivých pracovištích.
Vývoj nároků na ošetřovatelskou péči
Při opakovaných náměrech v roce 1998 a 1999 bylo prokázáno, že v nemocnici na všech odděleních převládá nárůst potřeby speciální ošetřovatelské péče. Potřeba základní ošetřovatelské péče se naopak snižuje. Důležitým zjištěním je to, že nepřímé péči z celkového času sestry je věnováno pouze 25 procent.
Získaná data a jejich rozčlenění do různých forem ošetřovatelské péče mi signalizovala jak potřebu, tak kategorizaci ošetřovatelského personálu. Poskytnuté údaje mi ukázaly i různou náročnost ošetřovatelské péče u jednotlivých oborů.
Konkrétní výsledky
V roce 1998 bylo na standardních ošetřovacích jednotkách sledováno 795 pacientů. Celková potřeba ošetřovatelské péče, která byla náměry zjištěna, činila 137 153 minut pro 24hodinový interval. Potřebný počet ošetřovatelského personálu byl propočten na 280 pracovních úvazků.
V roce 1999 bylo sledováno 843 pacientů. Celková potřeba ošetřovatelské péče činila 136 180 minut pro 24hodinový časový interval. Potřebný počet ošetřovatelského personálu byl propočten na 284 úvazků. Měření v roce 1998 a následná kontrolní studie v roce 1999 potvrdily, že jde o objektivní metodu stanovení ošetřovatelského personálu k celkové potřebě ošetřovatelské péče. Tato skutečnost se mi potvrdila i při měření a propočtu personálu v Závodní nemocnici Vítkovice.
Měření a výsledky opakovaných studií jsou podkladem pro vypracování standardu personálního obsazení s optimálním, tj. vyváženým počtem ošetřovatelského personálu všech kategorií. Využití této metody citovaného grantu je pro hlavní sestry jednou z možností, jak získat objektivní informace o vytíženosti ošetřovatelského personálu v jednotlivých oborech a odděleních v rámci zařízení. n
Pozn. redakce: Pro nedostatek místa zveřejňujeme pouze některé konkrétní výsledky studií. U autorky jsou dále k dispozici následující údaje: Rozvržení ošetřovatelské péče na standardních jednotkách podle oborů (rok 1998, 1999, srovnání). Potřeba počtu sester na ARO a JIP pro plnění ostatní ošetřovatelské péče a čas potřebný na tuto péči.