Počet pitev v nemocnicích se podle patologů v lednu snížil oproti loňsku na desetinu. Příčinou je nový občanský zákoník, který žádá souhlas zemřelého. Nemocnice nepovažují za etické žádat souhlas s pitvou od všech pacientů při přijetí, dělají proto jen pitvy dané zákonem, kde souhlas není nutný. Patologové chtějí se zákonodárci vyjednat novelu, aby se pitvy mohly dál dělat podle potřeby.
„Od začátku roku jsme museli rušit několik naplánovaných transplantací rohovky, na které byli pacienti v pořadníku několik týdnů až měsíců. Pro mnohé pacienty, kteří na operaci s nadějí čekali, to bylo velké zklamání,“ uvedl Stodůlka. Nedostatek rohovek způsobily obavy z odběru oční rohovky tkáňovou bankou bez písemného souhlasu zemřelého.
Podle primářky patologicko-anatomického oddělení zlínské krajské nemocnice Dagmar Dolinské klesl počet pitev o 15 procent. „Problémem spíše pro Národní onkologický registr je, že nedojde k histologickému ověření neznámého nádorového onemocnění. Rovněž infekční onemocnění nelze ověřit. Neověřené může zůstat i náhlé úmrtí u chronicky nemocného pacienta, kde není splněno žádné kritérium paragrafu 88 odstavce 2 zákona o zdravotních službách,“ řekla ČTK primářka. Lékaři se po konzultaci s právním oddělením nemocnice drží výkladu nového občanského zákoníku.
Podle občanského zákoníku „pitva a využití těla pro výzkumné a výukové účely“ smí být jen s výslovným souhlasem pacienta. Text neuvádí, zda jde o pitvu patologicko-anatomickou, zdravotní, soudní či anatomickou.
„Dopad to má pro pacienty ten, že pokud někdo zemřel a není to neočekávané nebo nevysvětlitelné úmrtí, kde by se musela udělat zdravotní pitva, tak ošetřující lékař ani příbuzný zemřelého nemá šanci se pitvy domoci, kdyby si chtěl ověřit, zda vše bylo v pořádku,“ řekl již dříve ČTK předseda odborné společnosti patologů Aleš Ryška. Bude chybět i důkazní materiál pro případné soudní spory pozůstalých s nemocnicí.
Podle ministerstva zdravotnictví a České lékařské komory je nutno číst občanský zákoník v souvislosti se zákonem o zdravotní péči, který je zákoníku jako speciální norma nadřazen. Podle Ryšky se právníci ve fakultních nemocnicích ale k tomuto výkladu nepřiklánějí, o výkladu může podle nich rozhodnout jen soud. „Nemocnice podle mých informací nehodlají jít do rizika, aby v dobré víře pitvaly beze změny, skončily před soudem a byly uznány vinnými, že porušily zákon,“ uvedl Ryška.