Po letech stagnace nastal zlom. Zdravotní pojišťovny v loňském roce zvýšily platby za lázeňskou péči. Pojišťovny by měly podporovat léčebné pobyty svých klientů v kterékoli zemi unie, míní český lázeňský svaz.
Jáchymov/Karlovy Vary - České lázně si slibují od vstupu země do Evropské unie příliv klientů i investic. Předpokladem je však změna zákonů o zdravotních pojišťovnách v unii. „Už nyní vyjednáváme v rámci Evropského svazu léčebných lázní, aby si klient mohl vybrat jakékoli lázně v kterékoli zemi unie,“ říká místopředseda představenstva Svazu léčebných lázní ČR a obchodně-ekonomický náměstek Léčebných Lázní Jáchymov, a. s., Vladimír Zapletal. V zemích EU totiž nyní platí, že když zdravotní pojišťovna hradí nebo připlácí na lázeňský pobyt, klient si musí vybrat pouze lázně ve své zemi.
Pokud by došlo ke změně, zaplavili by podle Zapletala naše lázně hosté ze zahraničí. „Německé či rakouské lázně jsou zhruba dvakrát až čtyřikrát dražší než české,“ vysvětluje důvod nárůstu hostů po vstupu do unie.
Cizinci lázně neobsadí
„Jednání o změně zákonů jsou v začátcích a myslím, že neskončí ani po dvou letech,“ odhaduje ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Připouští však, že k výraznému přílivu zahraničních pojištěnců by určitě došlo. Gajdáček ale vylučuje, že by tak čeští klienti mohli být z lázní vytlačeni. „Neviděl bych to tak, že by se na naše pacienty nedostalo,“ řekl. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se v těchto jednáních neangažuje. „Myslím ale, že vzhledem k ochraně trhu jsou šance na změnu zákona minimální,“ míní mluvčí MZ Otakar Černý.
Vlastníci chtějí investovat
Majitel jáchymovských lázní, slovenská Penta Investment, počítá v případě změny zákonů v unii s investicemi do stavby nového zařízení. „Bylo by to jednou z možností zhodnocení aktiv,“ potvrdil Zdeněk Kubát, projekt manažer z dceřiné firmy Penta Finance, a. s.
Miliardu korun hodlá do roku 2008 investovat do svého rozvoje i největší lázeňský subjekt v Česku - Léčebné lázně Františkovy Lázně, a. s. Lázně počítají s přílivem dalších návštěvníků a také proto je součástí investičního plánu firmy zvýšení ubytovacích kapacit a jejich modernizace. Za několik set miliónů korun hodlají vybudovat i tzv. římské lázně - aquacentrum.
Více než 80 miliónů korun investovaly v posledních letech do rekonstrukce budov Lázně Libverda. Cílem společnosti je zvýšení úrovně ubytování a služeb tak, aby plně vyhovovaly západoevropským standardům. „Jen tak mohou být lázně po vstupu do unie konkurenceschopné,“ řekl pro agenturu ČTK ředitel Libverdy Jan Gavlák.
Výdaje na péči neporostou
„Nové lázeňské domy se začnou ve větší míře stavět až po garantování jejich využití,“ míní však Zapletal. Zároveň však dodává, že kapacita českých lázní je už nyní naplněna. Na zvýšení investic v oboru by se podle něj mohly podílet i české zdravotní pojišťovny. „Aby byla garance využití lázeňských kapacit, musely by pojišťovny zvýšit své pojistné plány a posílat více lidí na léčebné pobyty,“ tvrdí Zapletal, který je zároveň hlavním vyjednávačem svazu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o výši plateb za tuzemské pacienty.
Podle tiskového mluvčího VZP Jiřího Suttnera se ale nedá předpokládat, že by se výdaje na lázeňskou péči v budoucích letech razantně zvyšovaly, a to s ohledem na nedostatek prostředků ve státním rozpočtu. Přesto se VZP, která zastupuje 70 procent pojištěnců v Česku, náklady na lázeňskou péči zvýšily od roku 1993 z 1,13 miliardy Kč na 1,81 miliardy Kč v loňském roce. Počet pacientů přitom klesl ze 128 na 100 tisíc.
Pojišťovny navýšily platby
České zdravotní pojišťovny platí nyní na jednoho pojištěnce za pobyt v lázních v průměru kolem 800 až tisíce korun denně. V lázních se jich přitom ročně vystřídá na 250 tisíc. Zlom po letech stagnace nastal podle Zapletala vloni, kdy platby navýšila VZP. Pro jáchymovskou firmu loni konkrétně o šest až sedm, letos pak o 8,5 procenta. „Nechali jsme pojišťovnu nahlédnout do našeho hospodaření,“ vysvětluje Zapletal „recept“ na zvýšení plateb. Plných 60 procent hostů jáchymovských lázní je přitom už nyní ze zahraničí. „Nechceme se samozřejmě stát lázněmi pro zahraniční klientelu, ale chceme za svoje služby adekvátně zaplatit,“ dodává Zapletal.
S navýšením plateb ze strany VZP je spokojen i Jiří Milský, ředitel karlovarské lázeňské firmy Imperial, jedné ze tří největších v zemi. Zatímco loni hradila pojišťovna za každého klienta 650 korun, letos to je už 950 korun na den. Cena zahrnuje stravné, ubytování i lázeňskou péči. „Letos bychom měli vydělat,“ míní Milský. Do čtyř sanatorií Imperial jezdí hlavně zahraniční klientela, především ze zemí bývalé ruské federace. Tuzemští klienti se podílejí na tržbách Imperialu přibližně jen pěti procenty.
V příštích letech by se podle odborníků platby za lázeňskou péči měly každoročně valorizovat inflačním koeficientem.
V Česku je v 36 lázeňských místech v provozu na 80 lázeňských zařízení s více než dvaceti dvěma tisíci lůžky. Ze zahraničí přijede každoročně přibližně 80 tisíc pacientů.
Léčebné lázně Jáchymov a.s. (údaje v miliónech Kč, rok 2001)
Výnosy 464
Ztráta 51
Kapacita lůžek 1031
Klienti z ČR 40 procent
Vytíženost kapacit 83 procent
Majoritní valstník Penta Investment (71 procent akcií)
Imperial a.s. (údaje v miliónech Kč, rok 2001)
Tržby 530
Hrubý zisk 100
Klienti z ČR 20 procent
Kapacita lůžek 1100
Majoritní vlastník Imperial Tour a.s.
(87 procent akcií)
Pramen: HN
Jitka Šrámková, Jan Činčura, Hospodářské noviny, 30.5.2002