„České lázně jsou nesmírně turisticky atraktivní, spojuje se tu tradice s kvalifikovanou odbornou péčí, což například zahraniční turisty nesmírně láká,“ říká Nora Dolanská z České centrály cestovního ruchu.
Přesto jich do lázní jezdí zatím málo.V loňském roce navštívilo české lázně asi 125 tisíc zahraničních turistů. Ve srovnání s rokem 1990, kdy za tímto účelem přijelo jen 30 tisíc lidí, jde o značný nárůst.
„Ale z celkových pěti miliónů turistů, kteří loni Česko navštívili, se pro lázně rozhodlo pořád jen malé procento,“ dodala.
Důležitost, jakou mají lázně v cestovním ruchu, podporují i nejnovější prognózy Světové turistické organizace, podle níž by se Česko mělo stát jednou z nejvýznamnějších turistických destinací - s téměř 44 milióny turistů ročně se zařadí mezi deset nejnavštěvovanějších zemí světa.
„Zatímco v minulých letech převažovala v našich lázních klientela složená z chronicky nemocných lidí, kterým pobyt a léčebné procedury plně hradila zdravotní pojišťovna, dnes se situace značně změnila. Do lázní nyní jezdí i zdraví lidé, které však zajímá prevence, chtějí o své zdraví pečovat a často jsou ohroženi různými civilizačními chorobami, “ řekla Hana Kosorinová z Kolegia Karlovarských lázeňských lékařů.
To potvrzuje i Věra Seifertová, rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství: „Na přední místo v hodnotovém žebříčku současné dospělé populace patří relaxace a prevence - o lázně se v posledních letech začíná zajímat ekonomicky nejsilnější sféra - manažeři, bankéři, pracovníci ve vůdčích pozicích nadnárodních společností - ti všichni jsou teď posedlí návratem k přírodě a péčí o své zdraví, za niž rádi zaplatí.“
Právě tzv. samoplátci, kteří si nejen stravu a ubytování, ale i veškeré léčebné kůry a zdravotní péči hradí sami, jsou pro české lázně ekonomicky nejzajímavější klientelou. |
Františkovy Lázně nabízejí rozsáhlý program Wellness a síť fitness center, Karlovy Vary jsou díky kvalitnímu zázemí vyhledávány golfisty a milovníky cykloturistiky.
Turisté však někdy nevědí, co jim české lázně mohou nabídnout. „Chybí dostatečná propagace,“ tvrdí specialisté na lázeňství.
Přitom pobyt v lázních se v západní Evropě i v USA stává módním trendem, z něhož Česká republika může profitovat. Proto byla připravena nová marketinková strategie, zpracovaná pod záštitou Kolegia karlovarských lékařů. Ta počítá i s vylepšením podmínek souvisejících s pobytem.
„Zahraniční klientela je pro české lázeňství nesmírně lukrativní, ovšem vyžaduje poněkud vyšší standard služeb,“ říká Dolanská.
Nová strategie myslí i na zaměstnance. „Zahraniční klienti se nechtějí cítit jako pacienti, ale současný lázeňský personál se k nim tak chová,“ říká David Gladiš, ředitel České centrály cestovního ruchu. „Stejným problémem je ubytování a stravování, které spíš než hotel připomíná nemocnici.“
Přeškolení lázeňského personálu je důležité také podle Jany Nagyové z Vysoké školy ekonomické: „Problémem je malá jazyková vybavenost personálu, který je se zahraniční klientelou denně v kontaktu. Vedle němčiny by měla být samozřejmostí také angličtina, ale také francouzština nebo ruština.“
Irena Zemanová, Hospodářské noviny, 27.06.2003