Místo komplexní péče, v rámci které pojišťovna pacientům zaplatila nejen ozdravné kúry, ale i ubytování a stravu, by se až na výjimky hradilo pouze lázeňské léčení.
„Již osm měsíců probíhá naprosto jednoznačná restrikce komplexní lázeňské léčby, což se projevuje měsíčně až patnáctiprocentním propadem tržeb. Letos je ve srovnání s roky minulými jen v Poděbradech o 300 návrhů na komplexní péči méně. A domnívám se, že počet pacientů bude nadále klesat i příští rok,“ říká Josef Rambousek, ředitel Lázní Poděbrady.
Propad tržeb potvrzuje i prezident Svazu léčebných lázníČREduard Bláha. „Pokud by vedle letošního omezení ze strany pojišťoven přidalo ministerstvo změny indikačního seznamu, cílící na dalších 500 milionů korun, pak dojde kombinací obou omezení k poklesu lázeňské péče v rozsahu jedné miliardy. To už by mohlo být pro menší lázně téměř likvidační a větším by to způsobilo nemalé obtíže,“ vysvětluje Bláha.
Přesto již ministerstvo ze svých prvotních záměrů, kdy se mluvilo o škrtu až jeden a půl miliardy, slevilo. „Dřívější odhady byly příliš razantní, nyní předpokládáme úsporu asi půl miliardy. Malá část péče bude vzhledem k pokroku v medicíně zrušena - po laparoskopické operaci žlučníku již není potřeba. Větší budou přesuny z komplexní do příspěvkové péče. Hrazena zůstane jen ta, která má nesporný vliv na zdraví pacienta.
Přesné diagnózy budeme konzultovat nejdříve s odborníky a pak i s provozovateli lázní,“ říká mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Zatímco se při středečním jednání K9 podařilo Věcem veřejným vyřadit z plánovaných úspor plomby, na nichž chtěl šéf zdravotnictví ušetřit dvě miliardy korun, škrty v lázeňství koalice odsouhlasila. „Podle jednání K9 plomby neprojdou, takže lázně zůstanou obětním beránkem. Zdá se mi trochu nefér problémy českého zdravotnictví transformovat směrem do lázní.
Tam ten zakopaný pes určitě není,“ dodává Josef Rambousek. Lázně jsou přitom u nás snad jediným přísně regulovaným segmentem zdravotnictví. Čerpají totiž z rozpočtu ministerstva pouhé jedno a půl procenta prostředků - ročně zhruba tři miliardy korun.
Podle Bláhy by se proto naopak mělo ministerstvo systémem v lázeňství inspirovat a zavést ho i v jiných zdravotnických zařízeních.
„Bylo by tak možné dosáhnout úspor mnohem větších, ale ministerstvo si na jejich realizaci nejspíš netroufá a záměr šetřit na lázních odůvodňuje takzvanou pohárkovou dovolenou na kolonádě za veřejné prostředky,“ podotýká prezident Svazu léčebných lázní.