Podle přednosty interní kliniky motolské nemocnice Milana Kvapila by bylo u velké části pacientů s druhým typem cukrovky možné dosáhnout normálních hodnot množství cukru v krvi, krevního tlaku a tuku v krvi. Nedaří se to zčásti proto, že někteří pacienti jsou neukáznění.
Zčásti je podle Milana Kvapila příčinou tohoto stavu skutečnost, že lékaři nemohou předepisovat všechny dostupné léky. „Neznamená to, že nejdražší léky by měli dostávat všichni diabetici, ale měly by sloužit nejrizikovějším pacientům,“ říká lékař.
Mimo jiné není možné z finančních důvodů všechny diabetiky podrobit vyšetření ledvin, ačkoli častou komplikací cukrovky je poškození funkce ledvin, které by bylo možné při včasné diagnóze zastavit, uvádí lékař.
Při cukrovce prvního typu se v těle diabetika netvoří vlastní inzulín a pacient si ho celoživotně musí aplikovat. Touto formou trpí sedm procent všech diabetiků.
Při cukrovce druhého typu je v těle nemocných porušen účinek inzulínu a jeho uvolňování. Pacient může být zpočátku léčen dietou a režimovými opatřeními. Tato choroba vzniká na základě zděděných predispozic v souvislosti s rozvojem obezity.
U cukrovky druhého typu zpočátku většinou stačí úprava životosprávy a dieta, pak následují léky a inzulín. Cukrovka je nejen neschopností těla adekvátním způsobem reagovat na inzulín, ale představuje i vysokou pravděpodobnost kornatění tepen a řady chronických komplikací, které zkracují život.
Patří mezi ně poškození nervů a ztráta citlivosti na bolest. Ta vede k poranění nohou, které mnohdy u diabetiků končí amputací. Cukrovka je také nejčastější příčinou ztráty zraku v dospělosti.
V Česku je zhruba 700 tisíc registrovaných diabetiků, každoročně onemocní 50 tisíc lidí. Ve věkové kategorii nad 65 let má cukrovku pětina osob.
Hospodářské noviny