Léčba ŽOK: plazma, nebo koagulační faktory?

Odborníci intenzivní medicíny diskutovali o léčbě život ohrožujícího krvácení (ŽOK) a zda podávat čerstvě zmraženou plazmu (FFP), nebo koncentráty koagulačních faktorů. Současné guidelines umožňují totiž obojí. Zdá se však, že prostor pro podávání FFP bude v budoucnu omezený a upřednostňovat se bude individualizovaná léčba zaměřená na korekci defektů koagulace. Výše uvedenou problematikou se zabývalo satelitní sympozium společnosti CSL Behring, které proběhlo koncem ledna v rámci 20. ročníku Colours of sepsis v Ostravě. Fibrinolýza jako důsledek ŽOK Rutinní podávání plazmy v managementu život ohrožujícího krvácení se pomalu stává minulostí, jak na datech Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN demonstroval doc. MUDr. Jan Bláha, Ph. D. Od roku 2013 na pracovišti čtyřnásobně kleslo množství podávané plazmy u ŽOK, zatímco množství fibrinogenu vzrostlo desetinásobně. Docent Bláha vysvětlil, že acidóza, ke které dochází v průběhu ŽOK, má za následek vystupňovanou fibrinolýzu, proto by jako první lék při krvácení mělo být podáno právě antifibrinolytikum (kys. tranexamová). Studie WOMAN, jež sledovala efekt časného podání kys. tranexamové na mortalitu a morbiditu u žen s post-partálním krvácením, potvrdila, že čím dříve je podána, tím lepší efekt má pro pacientku. Přednášející také připomenul, že u masivního krvácení je fibrinogen prvním faktorem, který dosáhne kriticky ní