Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová ČTK řekla, že pokud bude legislativní proces probíhat „hladce“, mohla by novela být účinná už ve druhém čtvrtletí letošního roku, tedy od jara.
„Pro lázně je to dobrá zpráva, navrátí se čtyřtýdenní pobyty u dospělých klientů a u dětí u většiny diagnóz, kde to má opodstatnění, se při opakovaných pobytech vrátí možnost prodlužování,“ shrnul Vacek a připomněl, že změna vychází z memoranda Sdružení lázeňských míst a Svazu léčebných lázní, jež Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče podpořil.
Legislativní odbor ministerstva nyní řeší, zda se změna provede novelou vyhlášky, která obsahuje indikační seznam, nebo novou vyhláškou. Materiál už nestihne ministr v demisi Martin Holcát dotáhnout do konce, předá ho svému nástupci, kterým by měl být Svatopluk Němeček (ČSSD). Ten už dřív ČTK potvrdil, že s úpravou indikačního seznamu počítá, záchranu lázeňství považuje za jednu ze svých priorit.
Zpřísněný indikační seznam lázeňské péče, který vydal v roce 2012 tehdejší ministr Leoš Heger (TOP 09), způsobil takový propad v předepisování lázeňských poukazů, že Heger pak lékaře vyzval, aby poukazy psali víc. Zdravotní pojišťovny garantovaly, že léčení uhradí. Ukázalo se totiž, že počty lázeňských poukazů klesly v takové míře, že pojišťovny zdaleka nevyčerpaly částku vyčleněnou na lázeňskou léčbu.
Po změně indikačního seznamu budou moci lázně znovu plně čerpat peníze podle zdravotně pojistných plánů pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna oznámila, že na lázeňskou péči dá letos o devět procent víc než loni.
Lázně dostávají víc už od ledna, pojišťovny jim o sto korun navýšily denní platbu za každého pacienta. Kompenzují jim tak výpadek regulačních poplatků, které z rozhodnutí Ústavního soudu přestali pacienti vyslaní pojišťovnou v lázních platit.
Lázně spotřebují ročně z 290 miliard korun zdravotního pojištění dvě miliardy, loni jim příjmy klesly na polovinu. „Stát ušetří miliardu, ale z hlediska daňového inkasa, sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti stát vyplatí víc, než zdravotnictví ušetří,“ varoval Němeček.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).