Ani ve chvíli, kdy bude možné marihuanu předepsat, ovšem nemocní nemají vyhráno – bude totiž tak drahá, že si ji bude moci dovolit jen málokdo. A pojišťovny přispívat nebudou. Léčebné užívání konopí přitom přiznává více než půl milionu dospělých Čechů.
„Dvě firmy dostaly povolení pro zacházení s omamnými a psychotropními látkami ve spojitosti s konopím. Jedna už získala i dovozní licenci, u té druhé se to předpokládá. Konopí teď ale v Česku ještě není, firma má na dovoz ze zákona půl roku a je na ní, kdy v této lhůtě ho doveze. Do toho my již nezasahujeme,“ přibližuje náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek(TOP09) s tím, že seznam lékáren, které budou konopí na recept vydávat, by měl být v budoucnu na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Jenže i momentálně jediný licencovaný dovozce – firma Elkoplast – má ohledně postupu lékového ústavu a jeho centrálního registru pochybnosti. „To je jakási válka SÚKL, do které se já nechci a ani nemohu míchat,“ řekl pro server Česká pozice Ladislav Krajča. Ačkoliv jeho společnost vyrábí kontejnery, on sám se na důchod rozhodl věnovat se svému koníčku: konopí. I on však varuje, že dovážená marihuana bude velmi drahá – v Holandsku totiž stojí 7,5 eura (tedy 205 korun), k tomu se navíc přičtou náklady za přepravu a skladování.
Ačkoliv by konopí šlo dovézt levněji například z Izraele, není to možné. V ČR jsou totiž povoleny jen čtyři přesně nadefinované typy marihuany, které má v nabídce pouze holandská firma Bedrocan. „Vyhláška by měla být napsána tak, aby umožňovala konkurenční produkty z Ameriky nebo Izraele, které by měly zájem na český trh vstoupit, ale kvůli současné úpravě nemohou. Konkurence by srazila cenu na čtvrtinu, možná i desetinu,“ míní stínový ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček.
Na nevyhovující situaci poukazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten nyní vede pracovní skupinu, která má za úkol mouchy v systému vychytat. A že jich je celá řada: vedle nadefinovaných typů konopí, provozu úložiště a zákazu úhrad z pojištění je to nemožnost předepsat léčebné konopí dětem, omezení předepsat pouze 30 gramů měsíčně či seškrtání lékařských odborností, které smí preskripci provádět.
„Když jsme zákon připravovali, dotazovali jsme všechny lékařské společnosti a devět z nich odpovědělo, že o léčebné konopí zájem mít budou. Došlo ale k zúžení jen na některé typy lékařů, takže ho nemohou předepisovat například internisté,“ upozorňuje Vobořil.
Podle něj ale na ministerstvu zdravotnictví i v lékovém ústavu není vůle legalizaci pro léčebné účely funkčně prosadit. „Směšuje se tady diskuze o uzákonění marihuany na rekreační a léčebné účely. To je jako s morfiem – taky nemluvíme o prodeji v trafikách. Je třeba důsledné rozdělení: marihuana je zkrátka zároveň léčivo – jsou tu lékaři, kteří by ji předepisovali, a pacienti, kterým pomáhá,“ zdůrazňuje Vobořil.
Levnější v druhé polovině roku
Pokud úřady přestanou nastavovat léčebnému konopí nohu, mohla by se marihuana stát v příštím roce dostupnější. Od dubna totiž budou moci společnosti žádat o licenci na domácí pěstování. „Nějakou dobu řízení potrvá, takže by se mohlo začít pěstovat v druhé polovině roku – licence by mohly být uděleny s účinností od července,“ přibližuje náměstek Plíšek.
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který podle kritiků přispěl k tomu, že u nás léčebné konopí stále v lékárnách chybí, ovšem letos na jaře upozornil, že ani pěstování vČRcenu příliš srazit nemusí. „Povolit léčebné konopí přes všeobecný zákaz bylo možné jen složitou cestou farmaceutické výroby. Právě tyto postupy způsobují, že produkce drogy podle všech pravidel a zabezpečení je tak drahá. Pro srovnání: zatímco normální mléko v krabici stojí 15 korun, mateřské mléko zpracované podle velmi podobných farmaceutických postupů přijde za litr asi na tisíc korun,“ řekl tehdy Heger.
Firmy, které se chystají o licenci žádat, to ale vidí jinak. „Konopí můžeme pěstovat levněji a sami,“ podotkl před časem Jiří Stabla z Carun Pharmacy, firmy vyrábějící konopné prostředky.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).