Co motivuje lékaře k lepší práci? vyzvala redakce Zdraví.Euro.cz své čtenáře k diskusi. Většina z diskutujících lékařů nevěří, že za současného finančního ohodnocení může medicína ještě někoho bavit. Lékaře, kteří si nestěžují na finanční ohodnocení, označují za „stávkokaze, kteří škodí a podráží“. Zdravotníky, kteří pracují pro svůj dobrý vnitřní pocit komentují slovy: „Něčím mi to smrdí. Myslím si, že pokud člověk není schopen ocenit vlastní úsilí a práci, jde o osobnost nezralou.“ Jaký má na tento problém názor Prof. Karel Cvachovec, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Motol? Následující komentář napsal autor na výzvu redakce Zdraví.Euro.cz.
Jakoukoliv činnost, kterou člověk vykonává opravdu dobře, nemůže dělat bez pocitu hluboké vnitřní motivace, nadšení, zájmu a osobního nasazení. Musí ho to prostě bavit. Bez toho nemůže ve své profesi uspět.
|
Co motivuje lékaře k lepší práci? Fotbalistů se neptáte, jestli jsou pro ně motivací peníze Medicína mě stále baví |
To platí pro lékaře, stejně jako pro učitele, herce, hudebníka či pro profesionálního sportovce.
Nevěřím, že Kateřina Neumannová v posledních metrech vítězného olympijského závodu myslela na sponzorské smlouvy, či že Jaromír Jágr udělá skvělou kličku s vědomím kontraktu na příští léta.
Vnímám, že mnoho lékařů se cítí podhodnoceno a mnozí jsou podhodnoceni zcela nestoudně – zatímco mnozí jsou za to, co v práci předvádějí, placeni ještě královsky. Ve svém okolí a mezi svými spolupracovníky ale stále nacházím lékaře i sestry, kteří jsou pro svou práci zapáleni, zaujati a mají o to co dělají a o osud svých pacientů hluboký zájem.
Jsou to skvělé, vyzrálé osobnosti s jasným hodnotovým systémem i schopností sebereflexe. V jejich nasazení a zvídavosti vidím inspiraci i pro sebe. To neznamená, že nejsou schopni - nezřídka velmi asertivně - požadovat spravedlivé ohodnocení, jedno totiž nevylučuje druhé.
Postoje lékařů vždy odrážejí celé spektrum názorů a tak se nutně objeví i osoby frustrované, kverulanti, ty které medicína přestala bavit či na svoji práci prostě nestačí.
Na chvilkovou rozladu má každý z nás právo, to je běžné. Tam kde tento pocit dlouhodobě převládá, je rada jediná - běžte dělat něco jiného, v čem najdete uspokojení a seberealizaci.
Proč by se někdo měl trápit v povolání, které ho netěší a které proto ani nemůže dělat dobře? Nebo je reálné, aby někdo byl pacientovi oporou v situaci, kdy ho to co dělá, vůbec nezajímá?
Lékaři tvoří pracovní trh, stejně jako jiné profese. Vůbec nic se nestane, pokud ho opustí ti, kteří tam v podstatě nemají co dělat. Alespoň zbude více na ohodnocení těch dobrých, správně nadšených a zaujatých.
Prof. Dr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, www.Zdravi.Euro.cz
autor je přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Motol
