Jak se léčí ve Spojených státech? Stejně jako tady, ale více se u toho mluví. A to ku prospěchu obou stran - lékařů i pacientů. Tak lze zjednodušeně shrnout rozdíl mezi českým a americkým zdravotnictvím.
“ Za úroveň a kvalitu naší zdravotní péče se rozhodně nemusíme stydět. Co nám výrazně chybí, je vzájemná komunikace mezi pacientem a lékařem,“ domnívá se Martin Bareš, neurolog brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, který se před několika týdny vrátil ze Spojených států amerických.
Zhruba po dva roky tam působil v univerzitní nemocnici v Minnesotě. Nejprve v rámci prestižního Fulbrightova stipendia, potom mu univerzita smlouvu prodloužila.
Na rozdíl od českého je americký pacient zodpovědnější za vlastní zdraví a je informovanější. “ Nebojí se zeptat na nic. Zajímá se o to, kdo ho léčí, co má jako lékař už za sebou. Stejně tak s lékařem konzultuje každý léčebný krok: proč je vyšetření nutné či co se stane, když na ně nepůjde,“ přibližuje Bareš.
Američtí pacienti vyhledávají lékaře šestkrát méně než Češi. “ Lékaři tak mají více času, a to navíc nejsou zdržováni žádným papírováním. Podrobné rozhovory s pacienty přinášejí i ekonomický efekt, mnohdy se zjistí, že to nebo ono ani není potřeba. V českých ordinacích vládne stres daný zavedeným systémem finančního ohodnocení zdravotnických zařízení a je snadnější poslat nemocného pro jistotu na víc vyšetření, aby se něco nezanedbalo, než s ním problémy důkladně probrat,“ říká šestatřicetiletý odborník.
Za negativa amerického modelu považuje, že vše určují peníze a výše zdravotního pojištění, které však není povinné. „Zvláště ti mladší nemají moc chuti si platit. Když pak přijdou akutní problémy, jsou samozřejmě ošetřeni, ale problém nastává při chronických potížích. Zbývá jim jen přímá platba, protože v této fázi jsou již vlastně nepojistitelní,“ popisuje neurolog.
Minnesotská univerzita mu nabídla lékařské i vědecké místo, přesto se rozhodl vrátit. “ Vedení naší nemocnice i kliniky je velmi progresivní. Velkou šanci vidím ve vzniku plánovaného centra mezinárodního lékařského výzkumu,“ říká.
Více komunikovat s pacienty se však snaží už nyní. “ Alespoň v rámci možností. Když máte v ambulanci patnáct lidí, nemůžete s každým hodinu mluvit. I tak to ale pacienti vnímají velmi pozitivně.“
Univerzita v Minnesotě, jejíž součástí je i nemocnice, patří k pěti nejlepším státním vysokým školám v USA. Byla založena v roce 1851, v současnosti na ní studuje na šedesát tisíc studentů na dvaceti fakultách.
Univerzitní odborníci z Minnesoty vyvinuli například první kardiostimulátor, jejich objevy vedly například i k zavedení černých skříněk v letadlech.
Jiřina Veselá
Rovnost - Brněnský deník