„Každému pojištěnci je zákonem garantováno právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví. Pojištěnec si může vybírat také mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními,“ řekl Právu Jiří Suttner, vedoucí oddělení vnějších vztahů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Toto právo výběru lékaře může pojištěnec uplatnit jednou za tři měsíce. Suttner zdůraznil, že zvolený lékař může však i odmítnout přijmout pojištěnce do své péče, a to:
* jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto pojištěnce nebo ostatních;
* v případě přílišné vzdálenosti místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Lékař naopak nemůže odmítnout pacienta:
* ze stanoveného spádového území;
* v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči.
„Pokud k odmítnutí dojde, musí lékař pojištěnci o této skutečnosti vydat písemné potvrzení,“ řekl Suttner. S případnými stížnostmi se může odmítnutý pojištěnec obrátit na vedoucího příslušného zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovatele, na profesní komory, ale i na svou zdravotní pojišťovnu nebo orgán státní správy, a to v případech, že jde o nestátní zdravotnické zařízení. Každý pojištěnec má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rámci veřejného zdravotního pojištění. Lékař za tuto péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče nesmí přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.
Václav Pergl, Právo, 4.3.2002