Požadují změnu. „Může být po osmadvaceti hodinách výkonu práce její kvalita neovlivněná?“ nastínil předseda vyškovského lékařského odborového klubu Jaroslav Kubalák, který upozornil vedení nemocnice na nedostatek lékařů zajišťujících ústavní pohotovostní službu.
Souhlasí s ním například i zástupce primáře vyškovské chirurgie Jiří Polednik. „Největším sporným bodem ale není samotné sloužení přesčasů, ty tak nějak patří k naší profesi. Jako problém vnímáme formu pracovněprávní smlouvy, na kterou lékař zajišťuje pohotovost, a množství přesčasových hodin,“ zdůraznil Polednik.
Při zabezpečování pohotovostních služeb je totiž výkon práce zčásti řešený i jiným způsobem než přesčasy. „A to uzavíráním dohod o pracovní činnosti na jiný druh práce než je poskytování zdravotních služeb,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje, který je zřizovatelem vyškovské nemocnice, Denisa Kapitančiková.
Pokud lékař slouží na jinou smlouvu než v režimu přesčasové práce, tráví v nemocnici i víc než čtyřiadvacet hodin bez přerušení. „Vzhledem k náročnosti naší profese, která s sebou nese riziko pochybení, kvůli nimž může docházet k závažným následkům, musíme toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. Mimo jiné tedy únavu a přepracování, ale i právní rámec pracovního poměru. Obecně tak lze říci, že lékaři jsou přetížení,“ podotkl Kubalák.
Podle Polednika nepožadují nic jiného než stejné podmínky jako zaměstnanci pracující mimo zdravotnictví. „Vzhledem k náročnosti medicíny, administrativní zátěži, novým trendům a vysokému standardu našeho zdravotnictví je nutností přijmout další lékaře,“ je přesvědčený Polednik.
Jenže, jak poukázal, jejich nedostatek je dlouhodobý problém, se kterým se potýkají všechny nemocnice všech typů. „Vychovat samostatně pracujícího, plně erudovaného lékaře je otázkou mnoha let a tato výchova je pro nemocnici velmi drahá,“ poukázal Polednik. Otázkou pak podle Kubaláka zůstává, jestli můžou přesčasy odmítnout.
Jak dodal, lékaři zajišťují nepřetržitý provoz v omezeném počtu, tedy vždy někdo musí sloužit. „Respektive se musíme rozdělit. Přímo danou povinnost brát služby ale nemáme. Zaměstnavatel dle platného zákoníku práce může požadovat po zaměstnanci sto padesát přesčasových hodin, které je lékař povinný odpracovat a nemůže je odmítnout. Dál se dostáváme na tenký led, vlastně k jádru problému. Zřizovatel nemocnice má povinnost zajistit souvislou zdravotní péči, tedy nepřetržitý provoz, ale má omezený počet lékařů a zákonné omezení množství jejich práce,“ dodal Kubalák s tím, že požadují dodržování platných zákonů, tedy právně čistý zaměstnanecký vztah pro lékaře.
Ředitelka vyškovské nemocnice Věra Seidlová uznává, že by bylo ideální, kdyby lékař pracoval po většinu dní jen klasických osm hodin. To by bylo možné řešit pomocí směnného provozu na odděleních. „Pokud by ale nesloužili za měsíc víc hodin, než je klasický měsíční fond pracovní doby, musela by nemocnice přijmout pětatřicet dalších lékařů. V současné době ale nemáme peníze na jejich platy,“ poukázala ředitelka.
Chybí obecně
To potvrdila i Kapitančiková, která zdůraznila, že peníze jsou ovšem až druhotnou překážkou. „Zásadním problémem je nedostatek samotných lékařů,“ upozornila.
Podle zákoníku práce by lékař měl po dohodě s vedením organizace sloužit za rok maximálně čtyři sta šestnáct hodin přesčasů. „Po nich pak naši lékaři odchází po službě domů, čímž omezujeme jejich přetíženost,“ uvedla Seidlová.
O problematice ústavní pohotovostní služby, která zabezpečuje čtyřiadvacetihodinovou dostupnost péče na odděleních, Seidlová nedávno diskutovala s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem. „Zmínil, že se kraj touto otázkou zabývá. Ukazuje se totiž, že limit čtyř set šestnácti hodin v mnohých odbornostech nedostačuje,“ vysvětlila Seidlová.
Celá záležitost je tak v současnosti projednávaná i s ministerstvem zdravotnictví. „Bylo by ale předčasné předjímat, jak bude vyřešená. Kraj zvažuje možnosti finančně motivovat studenty a mladé lékaře tak, aby pro ně bylo zaměstnání v námi zřízených nemocnicích více atraktivní,“ naznačila Kapitančiková.“