Zkrácení otvírací doby, neschopnost poskytovat plný sortiment služeb a z toho vyplývající nespokojenost pacientů. To je podle Miroslava Linharta, bývalého provozovatele lékárny na 3. poliklinice v Příbrami, důsledek faktického převzetí nájemní smlouvy k lékárně společností Europharm.
Tato a některé další firmy v České republice postupně vytváří rozsáhlý řetězec těchto zařízení s jedním hlavním cílem: vyšachovat ze hry nezávislé lékárníky a maximalizovat své zisky bez ohledu na rozsah služeb, které si pacienti zaslouží. A také přitvrdit podmínky konkurenčním distributorům.
Jak vyštípat lékárníky
„Nemohu to prokázat, ale existuje podezření z napojení Europharmu na distribuční společnost Phoenix,“ tvrdí Linhart, který je zároveň místopředsedou Grémia majitelů lékáren.
Strategie lékárenských řetězců zahrnuje pokrytí míst s velkým přirozeným pohybem potenciálních zákazníků. Nové provozovny tak jsou samozřejmou součástí budovaných nákupních center ve větších městech. K získání těch, které stojí za pozornost mezi už fungujícími a dobře zavedenými, pak slouží různé metody.
„Týden poté, co byl do příbramské nemocnice s poliklinikou dosazen krajským úřadem nový ředitel, jsme dostali výpověď,“ vzpomíná Linhart. Zdůvodněna byla tím, že dosavadní nájemce - sdružení lékárníků Galen - platí nízký nájem. „Vyšší ale ani být nemohl, neboť podléhal regulaci,“ zdůvodňuje Linhart.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Lékárna mezi obchodem a odborným servisem |
„Pravda je, že ve smlouvě bylo uvedeno 30 000, ale ve skutečnosti jsme platili okolo 600 000 korun, a to z prozaického důvodu, že v době podpisu smlouvy platily předpisy regulující nájemné,“ vysvětluje lékárník.
Peníze navíc dostávala nemocnice s poliklinikou ve formě paušálních poplatků za služby, které nájemci z velké části nevyužívali.
Dokázat nic nelze
„Prostě nám dali výpověď a nečekali, zda se odvoláme či neodvoláme,“ tvrdí Linhart. Věcí se sice začal zabývat soud, než ale stačil pravomocně rozhodnout, došlo k prodeji celé polikliniky soukromému vlastníkovi.
Ve výběrovém řízení, které následovalo, zvítězila firma HUCK, a. s. Ta měla podle Linharta údajně už dříve podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí, která jí zaručovala přednost při jednání o novém nájemci. „Marně jsme upozorňovali, že zároveň už probíhají jednání o prodeji této společnosti řetězci lékáren Europharm,“ krčí rameny Linhart. K prodeji přesně podle jeho předpokladu také záhy došlo. Do této situace se ještě negativně promítl prodej polikliniky, a tím zanikla možnost sdružení Galén žádat o nápravu středočeský krajský úřad.
Výsledkem bylo podle Linharta výrazné zhoršení služeb poskytovaných pacientům polikliniky a dalším zákazníkům. „Když byla okresním sdružením České lékárnické komory provedena kontrola ve smyslu technického a personálního vybavení, nestačili jsme se divit. Nás tam pracovalo dohromady osm, nyní se pokoušejí zvládnout provoz ve dvou,“ vypočítává Linhart.
Proto podle něj lékárna vůbec nepřipravuje léky magister lege (individuálně připravované léčivé přípravky), které navíc moc nevynášejí, a navzdory deklarované provozní době od 8 do 17 hodin drží polední přestávku.
Co na to lékárenská komora
Tvrzení o narůstajícím podílu lékárenských řetězců na českém trhu podporují i údaje, které Právu poskytla Mgr. Leona Štěpková z České lékárnické komory. Za loňský rok u nás přibylo 101 nových lékáren a téměř všechny mají jako provozovatele uvedenou právnickou osobu. Tedy většinou řetězec, který jednotlivé lékárníky splňující požadavky na odbornou kvalifikaci pouze zaměstnává.
Za stejnou dobu bylo 27 lékáren zrušeno. Fyzické osoby, tedy většinou lékárníci, si mezi sebou lékárny prodaly jen v šesti případech. Fyzické osoby od právnických za rok 2003 koupily osm lékáren, přechodů z fyzických na právnické osoby bylo ale 46.
Petr Kotek, Právo
Právo