Praha/Ostrava/Hradec Králové - Nemocnice mají problémy s dodržováním zákoníku práce. Ten omezuje počet přesčasových hodin. Lékaři odmítají limit překračovat. Nejdramatičtěji se situace vyvíjela na anesteziologickém oddělení pražské nemocnice na Bulovce, jehož pětadvacet lékařů podalo v pondělí hromadnou výpověď s platností od počátku března. Zažehnat hrozbu, že od té doby by se v nemocnici nemohlo operovat, se podařilo až po včerejším několikahodinovém jednání za účasti náměstka ministra zdravotnictví Michala Pohanky. „Domluvili jsme se, že lékaři výpovědi stáhnou a primář nebude odvolán,“ shrnul závěry schůzky Milan Kubek, šéf celorepublikového Lékařského odborového klubu, který se jednání rovněž účastnil. Právě odvolání primáře Tomáše Berana bylo poslední kapkou, která přispěla k rozhodnutí lékařů z nemocnice odejít. Vedení Bulovky jej hodlalo odvolat poté, co podpořil postoj svých podřízených ohledně přesčasových služeb, kterých může být podle zákoníku maximálně 416 ročně. Ministerstvo zdravotnictví situaci pouze sleduje, řešit ji nijak nehodlá. „Nedá se samozřejmě vyloučit, že se to nebude opakovat v nějaké jiné nemocnici. Ale řešení je plně v kompetenci ředitelů a primářů,“ řekl ministrův mluvčí Otakar Černý. Podobné problémy se mohou objevit i jinde, „Také v naší nemocnici jsme v uplynulých měsících museli řešit problémy související s nedostatkem anesteziologů. Klidně bychom dva až tři přijali, hodláme inzerovat také na Slovensku,“ uvedl ředitel královéhradecké fakultní nemocnice Leoš Heger, v jehož nemocnici krizi zažehnali jen díky mimořádné odměně. Také v Ostravě se potýkají s přesčasy lékařů. „Zákoník práce velmi ztěžuje práci lékařů v nemocnici. Na anesteziologii je to ještě vyostřenější, protože anesteziologie zapotřebí u každé operace. Snažíme se jim přesčasy zaplatit, ale výběr náhradního volna je komplikovaný, vyžaduje to organizační umění přednosty a primáře,“ sdělil ředitel ostravské fakultní nemocnice Karel Pustelník. Po včerejším jednání ředitel Bulovky Jaroslav Štrof přislíbil, že na anesteziologii přijme další lékaře, kterých podle primáře Berana jen nyní chybí do počtu pět. Kromě toho bude oddělení hledat nový systém rozdělení služeb. Právě neochota měnit zavedené způsoby spolu s obavou lékařů z toho, že s úbytkem služeb přes čas klesnou jejich příjmy, vedla podle některých lidí pohybujících se v resortu zdravotnictví k tomu, že lékaři ještě začátkem letošního roku neodmítali sloužit přes čas více, než připouští zákoník práce. Služby se pouze vykazovaly jinak. „Nemocnice na to zpočátku přistupovaly, protože se s lékaři nechtěly handrkovat o změnách v systému práce,“ uvedl předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, podle nějž k těmto změnám nejsou lékaři příliš nakloněni. Lékařský odborový klub proto prosazuje, že příjmy lékařů za ústavní služby by neměly poklesnout ani tehdy, když budou sloužit méně služeb přes čas než dosud. „Podařilo se to na 84 procentech chirurgií,“ potvrdil šéf LOK Milan Kubek, podle nějž to často znamená, že lékaři mají služby kratší, ale musejí pracovat intenzivněji, protože jich je ve směně méně.
Organizace práce mnohde rozhodne
- platná novela zákoníku práce omezuje počet přesčasových hodin u lékařů na 416 ročně
- lékaři odmítají limit překračovat
- nemocnice musely měnit rozpisy směn tak, aby normu neporušovaly
- ve většině zařízení se to podařilo, jiná mají značné problémy
(wall, si, dg), Pražské Slovo, 12.12.2001