PRAHA - Pacient, který přijde na kontrolu k lékaři, může zažít nepříjemné překvapení: jeho chorobopis již možná leží v kontejneru před ordinací. V Česku totiž chybí platná vyhláška, která by určovala, jak dlouho mají doktoři archivovat zdravotní dokumentaci.
Například v pražské Nemocnici Na Bulovce likvidují karty pacientů již po pěti letech od poslední návštěvy. Tato praxe může v krajním případě ohrozit zdraví pacientů. „Když člověk přechází bez karty k jinému lékaři, nikdy si nemůže pamatovat všechno. Ošetřující nebude vědět, že měl například vřed, a předepíše mu nevhodné léky,“ říká předseda sdružení praktických lékařů Jan Jelínek. Zlikvidovaná zdravotní dokumentace znesnadňuje nemocnému situaci také v případě, že usiluje o následnou bezplatnou léčbu. „Doktor nemůže poznat, zda má žadatel vůbec na taková privilegia ještě nárok,“ vysvětluje Jelínek.
Zdravotnická zařízení často tápou a kartotéky spravují dle svého uvážení nebo podle 30 let starých předpisů. Ministerstvo zdravotnictví na nové vyhlášce usilovně pracuje. „Víme, že je to problém, hrozí, že to doktoři začnou zneužívat. Pokud budu hodně realistická, dá se očekávat úplné znění nové vyhlášky nejdříve tak za čtyři měsíce,“ tvrdí Ludmila Trnková z legislativního oddělení ministerstva.
Podle nových zásad bude muset ošetřující lékař uchovávat chorobopisy deset let od poslední návštěvy nebo deset let od smrti pacienta. Ve výjimečných případech by pak měly zůstat v lékařských šanonech i sto let.
PROBLÉMY PŘEDČASNÉ SKARTACE DOKUMENTŮ
zdravotní - další léčba může být chybná nebo se nemusí vůbec uskutečnit, pacient si nemusí všechno pamatovat
sociální - pacient může například přijít o nárok na invalidní důchod
finanční - karta obsahuje data pobytů v lázních či předepisování zdravotních pomůcek, bez dokumentace nelze posoudit, zda má pacient na další výhody ještě nárok
právní - v případě náhlého úmrtí pacienta může chybějící dokumentace zkomplikovat vyšetřování okolností jeho smrti
Zuzana Tvarůžková, Nedělní svět, 15.8.2004