Sice se začalo připravovat zázemí pro stavbu včetně inženýrských sítí, jenže to zatím velkou výstavbu centrálního pavilonu s operačními sály a několika odděleními neřeší. K zahájení této výstavby dojde podle vyjádření zástupců vedení kraje nejdříve na konci příštího roku, a to jen pokud vše půjde hladce, a potrvá další minimálně tři roky.
Lékaři a zdravotníci jsou však se současným stavem nespokojení. Upozorňují na vážné problémy, které hrozí omezením péče nebo kolapsem některých oddělení. Proto se v úterý setkali s vedením kraje a chtěli o této situaci diskutovat.
Čekali na vybavení, ale je další zdržení
„Na jaře příštího roku se měla otevírat první část nové nemocnice a my jsme už před pěti lety s ohledem na to zastavili nákup veškeré techniky a mobiliáře, které bylo zapotřebí obměnit, s tím, že to necháme v rámci vybavování nové nemocnice. Teď však nastala situace, kdy stavba začíná prakticky od nuly. Víme, že když vše dobře půjde, tak je to stěhování do nových prostor posunuté o šest let. Je však celá řada oddělení, kde je jasné, že není možno těch šest let přežít se současnou přístrojovou technikou,“ upozorňuje primář oddělení ARO a náměstek pro léčebnou péči Antonín Housa.
Královéhradecký kraj sice ústy hejtmana Lubomíra France a radní pro zdravotnictví Jany Třešňákové slíbil, že nemocnici půjčí na nákup přístrojů pět milionů korun, dalších deset milionů sežene z dotace a dalších deset vyčlení na řešení havarijních stavů, ovšem to podle lékařů nic neřeší.
„Některé nemocniční provozy se dostávají za hranu toho, aby zde péče mohla být vykonávána. Budeli se to řešit záplatami, vyjde to možná dráž, než kdyby se to udělalo zavčasu,“ říká primář interny Jiří Veselý.
Deset milionů korun na řešení havarijních stavů je podle něj směšná suma.
„Kdyby klekly sály, tak aby se znovu zprovoznily, tak to přijde na mnoho desítek milionů. Ato je jen jedna z mnoha věcí, které hrozí havárií. Další je třeba vodárna na dialýze, kde by se prakticky najednou pacienti ocitli bez možnosti dialyzační péče. Je velké riziko,že najednou péče nebude moci být poskytována,“ varuje Jiří Veselý.
Ředitel nemocnice Miroslav Vávra na tiskové konferenci, kterou kraj v úterý po setkání s lékaři svolal, upozornil, že řešení jen jedné z havárií nyní vyšlo na třináct milionů korun.
Ředitel Vávra uvedl, že k haváriím v nemocnici dochází především pro zastaralost objektů a dělá se vše proto, aby se oddělení udržela. Kdyby byl podle něj zásadnější problém, pak nemocnice očekává, že kraj jako její vlastník se na řešení bude podílet.
„Nemohu vyloučit problémy, ale děláme vše proto, aby k něčemu takovému nedošlo,“ uvedl ředitel Vávra. Vyzdvihl, že i přesto vše se lékaři a sestry snaží v současných nelehkých podmínkách odvádět co nejlepší práci. Zdůraznil ovšem, že podmínky se stále zhoršují. „Je třeba maximálně urychlit změnu tohoto stavu. Špatné podmínky tady nejsou jen pro zdravotníky, ale postihují zejména pacienty, kteří se v ne nejvhodnějších prostorách léčí,“ upozornil Miroslav Vávra.
Velkou slabinou nemocnice jsou především staré a z pohledu dnešních norem nevyhovující operační sály. Hygiena sice na jejich provoz udělila už před lety výjimku, jenže s tím, že v dohledné době se začne se stavbou nového centrálního pavilonu, kde budou nové sály. Nyní je však další situace nejistá.
„Operační sály jsou naprosto nevyhovující z pohledu dnešních hygienických předpisů. Ovšem v současných prostorách s nimi nelze nic udělat, protože by se musely kompletně přestavět a to nepřipadá v úvahu. I kdyby se uvolnilo x desítek milionů, tak to nevyřeší, by sály předpisy splňovaly,“ vysvětluje náměstek Antonín Housa. Dodává: „Pokud hygiena sály zavře, to bude problém, co dál, protože pochopitelně žádná nemocnice, ani v Rychnově a ani v Trutnově, není schopna objem operací, které zde provádíme, zvládnout. Je to okolo čtyř a půl tisíce operací ročně. Záležitost s operačními sály vidím jako největší problém.“
Bojí se kolapsu a okleštění špitálu
Podle Jiřího Veselého dostává tříletý skluz zahájení modernizace nemocnici do potíží. „Když pan hejtman deklaroval, že kraj dá deset milionů na řešení havarijních stavů, tak to všem přišlo legrační, protože to problémy nezazáplatuje,“ uvádí Jiří Veselý. Situace podle něj není vůbec dobrá.
„Pocházím ze Strakonic a tam se v nemocnici některých věcí nechopili optimálně a nemocnice kvůli tomu ztratila během několika let několik oborů. Samozřejmě nikdo náchodskou nemocnici nezruší, ale výsledkem toho, jak se to nyní vede, dnes může být, že zde zůstane chirurgie, interna a základní obory a nic víc. Přitom tato nemocnice by měla mít lepší postavení,“ míní primář Veselý s tím, že současný stav je především neférový vůči pacientům.
Kdo v náchodské nemocnici nepracuje nebo se zde neléčí,to muse těžko její vážný stav posuzuje. Když se stavba zpožďuje a lidé vidí, že nemocnice dál funguje, mohou si myslet, že to ještě chvíli vydrží, ovšem problémů je tolik, že stačí kapka a může přijít kolaps.
Jiří Veselý uvádí na příkladu interního oddělení, jak někdy situace vypadá. „Na pětilůžkovém pokoji jsou třeba čtyři lidé, kteří potřebují intenzivní léčbu, a pátý tam umírá. Do toho, po zrušení oddělení infekce, tam jsou lidé, kteří by měli být izolováni. Není ale kam je přestěhovat, ta kapacita a podmínky jsou dány těmi desítky let starými prostory. Je to na hraně etiky i na hraně provádění ošetřovatelské péče,“ říká Jiří Veselý. Zatím se podle něj problémy a situace překonávají zvýšeným úsilím zaměstnanců i trpělivostí pacientů. „…ale už je to na hraně a jestli nová výstavba nabude další skluz a nepodaří se problémy řešit, tak to hrozí velkým průšvihem,“ varuje lékař.
Nejde totiž jen o problémy se starými objekty. Může dojít i na odchody zdravotníků „za lepším“. Třeba někteří lékaři, které nemocnice dříve získala z královéhradecké fakultní nemocnice, jsou připraveni odejít, pokud nebude v dohlednu zlepšení podmínek pro léčbu pacientů.
Hejtman: Necouváme od toho
Hejtman Lubomír Franc na tiskové konferenci v nemocnici v úterý uvedl: „Odhaduji, že reálný termín začít je na konci roku 2015.“ Prohlásil také, že kraj se pokusí, aby se stavba stihla provést za dva až dva a půl roku. Krajský radní pro oblast investic Josef Dvořák však vzápětí uvedl, že stavbu odhaduje na tři až tři a půl roku.
Podle hejtmana s sebou tak velká investice za více než miliardu korun nese své problémy a zdržení. „Neodstoupili jsme od toho, jak slyšíme od některých pracovníků…“ dušoval se hejtman Franc.
Na otázku, co za zdržení výstavby může, hejtman odpovídal: „Vliv mělo hned několik faktorů. Nejdříve to bylo šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které vše zpozdilo minimálně o rok. Mezitím se změnil zákon o zadávání veřejných zakázek. Ten nařizuje nejdříve vypsat výběrové řízení na zhotovitele prováděcí dokumentace. Teprve až potom je možné vybírat samotnou stavební firmu. Situaci nám neulehčil ani přístup některých dodavatelů.“
Kraj už jednou těsně před rozlepováním obálek výběrové řízení na dodavatele stavby zrušil, protože už by nestihl termín stavby s ohledem na dotační pravidla. Přišel tak o několik set milionů z evropských dotací.