Případ paní doktorky je jen projevem nestandardních postupů v českém zdravotnictví. Jinak řečeno, můj úmysl zavést ve zdravotnictví určitý řád a zákonnost narazil na snahu mnohých zájmových skupin ponechat poskytování služeb i činnost zdravotních pojišťoven bez dozoru a kontroly státu.
Paradoxně jedním z největších odpůrců zprůhlednění je současné vedení České lékařské komory. Poskytování zdravotních služeb je drahý průmysl, a proto musí platit stejné ekonomické zákonitosti jako v jiných sektorech.
Jde o veřejné peníze a hlavně o zdraví pacientů. My mámezákon z roku 1966, a ten
pacienta nechrání! Dokážu si představit, že mnoho lidí rozlítilo obohacení lékařky, ale méně z nich si uvědomilo, jak je „motivace“ lékařů firmami pro pacienta nebezpečná! Právě ochrana pacienta - pojištěnce byla podstatou reformních zákonů, které se bohužel díky odvolání vlády nepodařilo prosadit!
Ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Petr Koška se zachoval správně. Zakázal kontakt lékařů s firmami. Ti tak nemohou rozhodovat o nákupech léků. Od toho jsou v každé standardní firmě obchodní oddělení. Tak jsme to prosazovali ve fakultních nemocnicích, ale odvaha ředitelů zakázat kontakt s dealery byla malá. Ředitelé často bojují s odporem přednostů klinik, kteří jsou zaměstnanci univerzit, čímž je postup ředitele oslabován. Takovou bezbrannost ředitelů jsme chtěli odstranit v zákonu o univerzitních nemocnicích. Situace je ještě složitější v tom, že máme nemocnice krajské, městské, soukromé, kde jsou odpovědní hejtmani, starostové a majitelé, proto je nutný nový zákon o zdravotních službách!
Jednoznačně razantněji by měl zasáhnout Státní úřad pro kontrolu léčiv vůči firmám, které praktikují neetický prodej. Mohou udělit pokuty a mají kompetence proti nim zasáhnout. Další subjekt, který by mohl účinně zasáhnout, jsou zdravotní pojišťovny. V podstatě jsou jediní, kteří mohou hlídat efektivitu a správnou praxi u poslední skupiny lékařů, kteří pracují samostatně v privátu. Proto jsme prosazovali nový zákon o zdravotním pojištění, kde by byl jasně stanoven nárok pojištěnců na bezplatnou zdravotní péči a zákon o zdravotních pojišťovnách, který by umožnil účinnou kontrolu státu.
Bez nových zdravotnických zákonů se neobejdeme, a dokud je nepřijmeme, nepodaří se nám podobné praktiky některých lékařů a firem eliminovat.
Tomáš Julínek, Regionální deník