Připravovaný návrh by měl odstranit ta ustanovení zákona, která lékaři i pacienti vyhodnotili jako „nesmyslná a v praxi neproveditelná“. Na první pohled je paradoxní, že jde právě o ty části zákona, které původně měly sloužit k větší ochraně pacienta.
Souhlas obou rodičů vypustit!
Souhlas obou rodičů s poskytnutím zdravotní služby nezletilému pacientovi patří mezi nejvíce kritizovaná ustanovení zákona o zdravotních službách. Pacienti a lékaři proto navrhují tuto část zcela vypustit – připravovaná technická novela z dílny ministerstva zdravotnictví, kterou chce Leoš Heger předložit v následujících několika týdnech a měla by začít platit na podzim, zřejmě pacientům a lékařům nestačí.
„Jedná se o nesmyslný požadavek vůči rodinám, zbytečné administrativní zatížení lékařů, který může dostat do neřešitelné situace školy a školská zařízení včetně dětských táborů. Nedá se předpokládat, že by kterýkoliv lékař provedl dítěti léčebný úkon, který je zbytečný,“ argumentují lékaři a pacienti ve společném prohlášení.
Na prvním místě musí být zdraví dítěte, neboť podle pacientů i laik ví, že zanedbání první pomoci a ošetření na první pohled bagatelních onemocnění či úrazů, může znamenat velké komplikace v budoucnu.
„Nelze dopustit zanedbání péče z administrativních důvodů, kterým formální - protože neověřený a neověřitelný – písemný souhlas obou rodičů je,“ dodávají.
Další problematická ustanovení
Souhlas obou rodičů není v očích představitelů ČLK a Svazu pacientů ČR zdaleka jedným problematickým ustanovením nového zákona o zdravotních službách. Za „nesmyslný“ považují například i požadavek, aby pacient každých 30 dní hospitalizace podepisoval nový informovaný souhlas s léčbou. Podle iniciátorů návrhu by se měl tento bod zcela vypustit.
V případě stížnosti na lékaře, stomatology a farmaceuty by profesní komory měly mít opět právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, což právě nový zákon zakazuje. Lékaři i pacienti mají za to, že je v zájmu pacientů, aby toto právo zůstalo profesním komorám zachováno.
„Nabývá to na významu zvláště za situace, kdy podle nového zákona o zdravotních službách, by si měl pacient především podávat stížnost samotnému poskytovateli, na jehož práci či chování si stěžuje. Posouzení případu profesní komorou bude jistě objektivnější, ale bez přístupu komory do zdravotnické dokumentace by bylo prakticky nemožné,“ tvrdí kritici.
Zatím posledním sporným bodem zákona, jehož zpřesňující formulaci iniciátoři žádají, je část o použití omezovacích prostředků vůči pacientovi a nutnost hlášení použití těchto prostředků soudu.
„Původní formulace považovala za omezující prostředek i takzvaný úchop, tedy např. podepření pacienta při chůzi, či uchopení malého dítě při zákroku,“ vysvětlují.
Čtěte také: Heger ustoupil, stačit bude souhlas jen jednoho z rodičů