Lékárníci by chtěli, aby vznik nových lékáren posuzoval stát stejně přísně jako vznik nových ordinací. Příplatky u zubařů a tvrdší dohled nad lékárnami by řešily patovou situaci zdravotnických financí.
Všeobecná zdravotní pojišťovna dnes platí zdravotníkům pětadvacet dnů po lhůtě splatnosti. Její mluvčí Jiří Suttner dodává, že i přes téměř třímiliardovou pomoc z konsolidační agentury se lhůta do konce pololetí prodlouží o dalších pět dnů.
Peníze nejsou, lékaři však nechtějí slyšet o tom, že by snížili příjmy svých ordinací.
Peníze na dřevo
Řešení problému nabízejí především stomatologové. Už dnes jsou jednou z mála skupin lékařů, kteří se nemusejí spoléhat jen na příjmy z pojištění, ale čtvrtinu peněz dostávají od pacientů v platbách za nadstandardní služby.
„Do budoucna by nemusely být pojišťovnami placeny všechny výkony, zvlášť když jde o estetické záležitosti,“ říká prezident stomatologické komory Pekárek.
Komora doporučuje také zvýhodňovat občany, kteří by pravidelně chodili na prohlídky. Ti by měli péči o zuby „zadarmo“. Kdo by šel k dentistovi po pěti letech, ten by platil „na dřevo“.
Příliš lékáren
Víc regulovat by chtěli současný systém lékárníci. „Je potřeba vytvořit fungující síť lékáren. Na řadě míst je jich teď zbytečně moc. Například na pražském Karlově náměstí jich je sedm,“ říká prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
„Zatímco dříve v jedné lékárně pracovalo pět až šest magistrů, nyní je to jeden či dva.“ A to je podle něj problém, protože pak už nestihnou sloužit například o svátcích pohotovosti.
„Do budoucna by se tak měl vznik nových lékáren posuzovat stejně přísně, jako je tomu při zřizování ordinací nebo stomatologických praxí,“ dodal Chudoba.
Příliš speciální ordinace
Praktičtí lékaři prostě žádají víc peněz. Předseda jejich sdružení Václav Šmatlák říká: „Jako svůj příjem zdaňují kolem dvaceti tisíc, tedy mnohem méně, než je plat čtyřiatřicet tisíc v nemocnicích.“
Praktický lékař Igor Mazoch z Olomouce musí navíc kvůli opožděným platbám VZP používat dokonce debetní účet. „Momentálně jsem v minusu 43 tisíc korun. Musím platit 300 korun za účet i další tisíce za úroky z půjček, mnozí kolegové nemají ani na výplaty sester,“ říká.
Praktických lékařů je v Česku podle Šmatláka dostatek. „Je jich stejně jako například ve Velké Británii, mají ale mnohem víc práce. Tam přijde pacient za lékařem dvakrát až třikrát do roka, u nás je to patnáctkrát,“ dodává Šmatlák.
Počet ambulantních lékařů ale zvyšují specialisté, jako jsou oční a kožní lékaři, chirurgové nebo internisté. Ti dnes zřizují ordinace jednak v nemocnicích, jednak přímo v terénu a pojišťovny platí jejich služby stejně. Některé ordinace chtěla před dvěma měsíci zrušit ministryně Marie Součková, záměr ale zablokovaly tvrdé protesty České lékařské komory.
Hospodářské noviny, 6.1. 2003