Tříletý Tomášek vchází do ordinace své dětské lékařky Ivany Svítilové. Čeká ho preventivní prohlídka. Jenže Tomášek nespolupracuje. Pláče a drží se mámy. Lékařka se ho podle nového zákona o zdravotních službách, který začal platit od prvního dubna, musí absurdně zeptat, zda se zákrokem souhlasí. Očividně ne.
Pokud by mu bylo patnáct let a choval by se stejně odmítavě, nastal by problém. Jelikož jsou ale Tomášovi teprve tři, zákrok pokračuje dál.
„Ptát se musím třeba i batolete. Určitou validitu má podle nového zákona názor dítěte kolem patnácti let. Zatím jsem odmítnutí zákroku dítětem řešit nemusela, ale obávám se toho,“ řekla jihlavská lékařka Ivana Svítilová.
Pokud dítě nesouhlasí, soud mu udělí takzvaného kolizního pracovníka a ten následně určí, zda je vyšetření pro dítě přínosné nebo ne. Ptát se dvouletého dítěte, zda souhlasí s tím, že mu lékařka například vezme krev, přijde absurdní i tatínkovi Tomáši Novotnému. „Vždyť malé děti ani nejsou schopné doktorce odpovídat, je to zbytečné,“ myslí si Novotný.
Toto však není jediný problém, se kterým se lékaři, kteří pečují o děti, od novely zákona potýkají. K valné většině zákroků je například potřeba i souhlas obou rodičů. Jenže jak lékaře, kteří jsou kvůli novinkám doslova zavaleni papírováním, tak i rodiče souhlas obtěžuje.
„Kvůli vytržení nebo plombě zubu je souhlas obou rodičů k ničemu. U nějakých vážnějších zákroků by asi souhlas měl být, ale u drobných určitě ne. Rodiče nemají čas, aby oba dva jezdili s dítětem k doktorovi,“ dodal Novotný.
Podle lékařky Ivany Svítilové změny přinesly jediné – zdržení. „Díky všem dokumentům, které musíme po rodičích vyžadovat, jsou vyšetření delší. Navíc vztah pediatra a rodiče je založen na důvěře. Ministerstvo mezi nás a rodiče staví bariéru,“ řekla Svítilová.
Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že reformu je potřeba upravit a některé věci přeformulovat. Nyní proto chystá novelu zákona.