Lékaři z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) prověřují možnost implantace chlopní z geneticky modifikovaných prasat lidem, kteří mají potíže se srdcem. U operovaného zvířete nyní sledují reakci těla a degeneraci implantovaných chlopní.
V současné době lze nemocným lidem implantovat buď tkáně mechanické, nebo biologické z prasat či hovězího osrdečníku. U mechanických tkání musí pacienti celý život brát léky proti srážlivosti, což je omezuje. Dosud používané biologické chlopně zase časem degenerují a zhruba po 10 až 15 letech je nutné je znovu operovat.
„Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci nepodléhají, mohly by v budoucnu nahradit nejen ty klasické, ale také mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Pavel Piler.
Lékaři nyní zkoušeli implantovat chlopně praseti. Museli mu zastavit srdce a operaci provést v mimotělním oběhu, což prasata snáší hůř než lidé. Operované prase je ale už 11. den v dobrém stavu. „Ránu má zahojenou, krmí se, daří se mu dobře,“ uvedla Urbánková.
Speciální kmen prasat, která mají chlopně velmi podobné lidským, vyvinul tým lékařů z americké Mayo clinic, která s brněnským ICRC spolupracuje. „Vývoj této špičkové biotechnologie stál k dnešnímu dni 80 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun). Česká republika je po USA a Velké Británii třetí zemí, které bude poskytnut k této technologii přístup,“ podotkl vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára.
V Brně se v 80. letech uskutečnila první operace v mimotělním oběhu v ČR. Provedl ji lékař a vědec Jan Navrátil, který byl zároveň průkopníkem výzkumu na velkých zvířatech. Nyní se takový výzkum do Brna vrací.