Podle něj chlapec uštknutý zmijí pobýval s rodiči na dovolené v horách. Spolu s bratrancem našel zmiji a šli na to upozornit rodiče a příbuzné. „Ti chlapcům nevěřili. Jeden z dospělých dokonce pobídl hocha k tomu, aby ji chytil, kdy údajně spoléhal na případnou plachost zvířete. Hoch se zmiji snažil zvednout na klacku. Když se mu to nedařilo, chtěl ji chytit rukou. V tu chvíli jej kousnula do prstu,“ uvedla primářka dětského oddělení nemocnice Marie Žaloudíková. S oteklou rukou a podlitinami musel být hoch několik dnů hospitalizován v nemocnici.
Poprvé had na Bruntálsku zaútočil už v dubnu, kdy uštknul jedenáctiletou dívku z Janova, která si nejprve myslela, že se v zahradě popálila o kopřivu. „Její maminka, která je zdravotní sestra, si místo prohlédla a uviděla podezřelé stopy po kousnutí. Dívku alergičku dopravila do nemocnice, kde jsme ji hospitalizovali,“ uvedla Žaloudíková. Dívka se v nemocnici léčila bez větších komplikací. Horší průběh ale mělo uštknutí zmijí u čtyřleté dívky, kterou had pokousal v květnu na předzahrádce domu v Horním Benešově. „Došlo k rychlému rozvoji otoku a krevních podlitin. Dívku jsme přijali na JIP dětského oddělení. Vzhledem ke zhoršování jejího stavu, kdy otok a podlitiny postupovaly až do oblasti podbřišku, jsme se rozhodli dívku letecky přeložit do Fakultní nemocnice v Olomouci. Tam byli připraveni v případě zhoršení stavu malé pacientky aplikovat antisérum. Naštěstí k tomu nedošlo a dívenka byla na doléčení přivezena zpátky k nám,“ doplnila Žaloudíková. Podobný počet uštknutých pacientů lékaři na Bruntálsku zaznamenali i vloni.
Lékaři doporučují, aby lidé po uštknutí hlavně zachovali klid. Před nezbytným transportem do zdravotnického zařízení je vhodné postiženého uložit do stínu a podávat mu studené tekutiny. Poraněnou končetinu je dobré znehybnit, dát do zvýšené polohy a chladit. Rozhodně se jed nevysává a končetina nezaškrcuje či místo uštknutí nerozřezává. Smrtelné účinky jedu zmije obecné jsou vzácné. Nejnebezpečnější jsou pro malé děti zhruba do tří let. Komplikace ale mohou vzniknout také u pacientů, u nichž se vytvoří otok v oblasti krku, hlavy, dýchacích cest nebo případně u alergiků se závažnými reakcemi na jed jiných zvířat, u nichž se může rychle rozvinout anafylaktický šok s velkým poklesem krevního tlaku a kolapsem krevního oběhu a dýchání.