Místo vkládání obálky s penězi lékařům do kapsy by si pacient vybral specialistu a domluvil se s ním na výkonu lékařského zákroku, za který by dopředu zaplatil. Lékař by mu vystavil účet. Po odečtení daně by si zisk mezi sebou rovnoměrně rozdělili lékař a nemocnice.
Lékaři i někteří pacienti by byli spokojenější
Aby takový systém mohl fungovat, muselo by též dojít ke změnám v zákonu o všeobecném zdravotním pojištění, který by jasně stanovil, co je základní bezplatná zdravotní péče a co je službou nadstandardní.
Podle lékařů v Lodži by změny umožnily, aby si dobří lékaři mohli přivydělat. V současné době jejich plat není závislý na počtu zákroků, které během měsíce provedou.
Pokud budou souhlasit s dodatečnými zákroky, budou mít šanci na důstojnější výdělky. Rovněž pacienti prý budou spokojeni, neboť za poplatek nebudou muset čekat ve frontě a navíc budou léčeni důvěryhodným specialistou.
Nápad má i druhou stranu mince. „Ti, kteří na poplatky nebudou mít, budou hůře léčeni,“ přiznává tvrdou skutečnost Krzyżanowski.
První vlna protestů
Přestože je projekt teprve ve stadiu konzultací s právníky, ozvala se již první vlna protestů. „To je nemorální. Každý pacient má svaté právo na výběr lékaře,“ ostře nesouhlasí etik Kazimierz Szewczyk.
„Pokud budu ironický, mohli bychom podobně navrhnout, že bohatí lidé by si mohli připlatit na lepší zajištění bezpečnosti,“ řekl v Polském Rádiu 1 premiér Miller.
Proti návrhu se vyjadřují i lékaři.
Bývalý viceministr zdravotnictví Krzysztof Tronczyński vyzval kolegy lékaře, aby se raději začali zabývat zákonem o privatizaci zdravotnických zařízení, která by účinněji pomohla bojovat proti korupci.
„Pokud budu ironický, mohli bychom podobně navrhnout, že bohatí lidé by si mohli připlatit na lepší zajištění bezpečnosti.“ premiér Leszek Miler |
Už nyní je více než jasné, že projekt nemá šanci na úspěch. Iniciativa je spíše zoufalým pokusem lékařů poukázat na neutěšenou situaci ve státním zdravotnictví.
Většina nemocnic je zadlužená a jejich společný dluh může podle odhadů dosahovat až 7 miliard zlotých (56 miliard Kč).
Každou chvíli v nich může být vypnut elektrický proud nebo topení a může se přestat léčit úplně. Média pravidelně informují o lokálních stávkách zdravotního personálu, který nedostává mzdy.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že každý druhý Polák je nespokojen s lékařskou péčí. Až 39 procent respondentů uvedlo, že tato péče se v porovnání s minulým rokem ještě zhoršila.
Nedávno odvolaný ministr zdravotnictví sociální demokrat Mariusz Łapiński stihl vypracovat „reformu“ reformy zdravotnictví z roku 1999, která spočívá v opětovné centralizaci zdravotních pojišťoven. Łapiński je přesvědčen, že kontrola z centrály může nastolit pořádek v současném chaosu.
Zdrojem k pokrytí narůstajících nákladů ve zdravotnictví má být zvýšení částky na zdravotní pojištění na 8 procent. Zda k reformě dojde, záleží nyní na tom, jestli ji svým podpisem potvrdí prezident.
MARKÉTA RULÍKOVÁ, Hospodářské noviny, 7.2.2003