Jižní Čechy - Přibližně 45 milionů korun by měly vrátit jihočeské záchranné služby Všeobecné zdravotní pojišťovně. Záměrem VZP je nařídit v zařízeních ZS, jejichž výkony hradila paušální platbou, takzvanou „kontrolu“ za léta 2001 a 2002.
Jejím cílem je záchrankám zpětně snížit úhrady kvůli dodatečné regulaci na maximální cenu bodu 1,10 Kč. Paušální úhrady přitom v reakci na nový seznam zdravotních výkonů v roce 1997 navrhla sama VZP.
Podle nového seznamu totiž ZS vykazovaly pouze dva výkony (výjezd s lékařem a bez něj) oproti třiceti původním, a to za zanedbatelně navýšeného bodového hodnocení.
„Stejně jako další zdravotní pojišťovny provádíme kontrolu, která se týká výše úhrad za zdravotní péči poskytovanou klientům v jednotlivých zdravotnických zařízeních v letech 2001 až 2002. Tuto povinnost nám ukládají obecně závazné předpisy vydané ministerstvem financí.
Příslušnými cenovými výměry ministerstva stanovená maximální cena bodu pro uvedené období ve výši jedné koruny deseti haléřů nesmí být překročena,“ vysvětluje ředitelka okresní VZP v Českých Budějovicích Marie Klímová s tím, že největší dopad se dle předběžných výsledků projeví právě ve zdravotnických zařízeních poskytujících záchrannou službu (ZS) hrazenou paušálním způsobem, kde cena bodu přesahuje maximální stanovenou výši.
Provozovatelé záchranné služby považují postoj VZP za protiprávní.
„Pojišťovna chce tímto krokem suplovat svou platební neschopnost. Akce by vedla k destabilizaci až k ohrožení funkčnosti sítě ZS. Kraji by tak nezůstala na krku jenom síť enormně zadlužených nemocnic, ale také záchranných služeb,“ říká ředitel ZS Tábor Marek Slabý.
Jen jím spravované zařízení by VZP muselo vrátit asi 4,5 milionu korun. Jihočeské záchranky navíc dostanou na rok 2004 o pět procent nižší krajský příspěvek, než měly letos, kdy si rozdělily 90 milionů.
„Krajské úřady mají snahu nám pomoci, ale jsou bezmocné. Jestliže by opatření vstoupilo v platnost, museli bychom zredukovat zdravotní péči. Úspory bychom získali, pokud by výjezdová místa s relativně nízkým počtem obyvatel přestala disponovat posádkou s lékařem,“ varuje Slabý.
Na jihu Čech by se tak bez lékaře mohly ocitnout například ZS v Soběslavi, Trhových Svinech, Vimperku či Vodňanech. „Další možností je omezení míst, kde je poskytována pohotovost v režii ZS,“ doplnil Slabý.
Českobudějovické listy, 15.12.2003
