Žena byla do nemocnice loni v prosinci přijata s masivním chrlením krve z plic, také jí selhávalo srdce. Lékaři ji postupně stabilizovali. Podle vedoucího lékaře intenzivní péče Kliniky anesteziologie Martina Balíka však nebyla ve stavu, kdy by mohla přežít transplantaci. Lékaři potřebovali získat čas, aby se žena zotavila. Rozhodli se tedy pro operační metodu, která byla dosud provedena jen dvacítce pacientů na pěti pracovištích světa a možnou dobu čekání na transplantaci dostatečně prodlužuje.
Čeští lékaři konzultovali případ s odborníky z Řezna, dva němečtí lékaři se operace zúčastnili. „Princip operace spočívá ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev a současně ji zbavuje kysličníku uhličitého. Nahrazuje tak zkrátka plíce,“ řekl přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie VFN Jaroslav Lindner, který ženu operoval. Mimotělní umělá plíce pacientce umožňuje omezený pohyb. Balík řekl, že se může například posadit, postavit či omezeně chodit. Operace zlepšila funkci pravé srdeční komory i celého organismu, a žena se tak může dostatečně zotavit a připravit na transplantaci. Stále však čeká na vhodný orgán. Balík uvedl, že jeden z pacientů, kteří podstoupili tuto operaci, čekal na transplantaci zhruba dva měsíce.
Arteriální plicní hypertenze je poměrně vzácná, odhaduje se, že v Česku jí trpí nanejvýše několik desítek lidí. Postihuje lidi různého věku.
Podle lékařů se v Česku provádí zhruba 45 transplantací plic za rok.